Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Misery Index / Lock Up - split (7" EP)

Misery Index / Lock Upsplit (7" EP)

Jirka D.10.2.2013
Zdroj: oranžový splatter 7" vinyl (# DDR 553)
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Dost jsme si zablbli, zpátky k novince Stevena Wilsona.

Musím si něčím spravit chuť. The Foreshadowing mě ukolíbali téměř k zimnímu spánku a můj pracovní řád na šichtě se s něčím podobným neslučuje. Sedmipalcové splitko Misery Index a Lock Up užívám přesně k tomuhle účelu – rozproudit krev, zahnat únavu a propláchnout tělo trochou čistého metanolu. Neznám ideálnějšího společníka na konec vinylového večera, když hrozí usnutí u dalšího dvanáctipalce.

 

Představovat kapely? Kardinální blbost, kdo nezná, nechť se odporoučí do základní školy a projde si znovu devítiletku. Jejich spojení? To už je podstatně zajímavější! Tenhle sedmipalec vyšel v půlce roku 2011 u tuzemských Damage Done records a to hned ve třech barvách desky, v celkovém nákladu tisíce kousků. V těchhle nihilistických časech nemalá edice...

 

Chrastivá přímočarost Lock Up si nic nezadá s bratrskými Napalm Death a tak i na stranu singlu vecpala tahle all-star čtveřice dva čistě mířené projektily tanečních rytmů a jakostně zabalené energie. Zběsilé výpovědi do dvou minut, po nichž se budete muset znova učesat a posbírat po podlaze zuby a odhozenou důstojnost. Snad ještě uklidnit sousedky, prý vám nějak rachotí pračka. Vedle Lock Up působí Amíci Misery Index civilním a uhlazenějším dojmem, kytary nemají problém střihnout melodickou linku či ze sebe vydat jedno chytlavé sólo, tempo je volnější a sousedkám postupně klesá tlak. „Siberian“ je skladbou celkem dlouhou na poměry stylu i kapely, ale seskládání motivů a kapitol o útrpnosti lidského ducha kdesi v tundře funguje přijatelně.

 

Tady prostě není co vymýšlet, neposlouchám rockovou operu a nesnažím se objet zeměkouli na Cartmanově tříkolce. Tohle splitko se sjíždí účelově a vždy jako bonbónek na závěr. Není ale problém zhltnout celý pytlík. Mňam.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Sarapis / 8.12.25 20:36

Kroužil jsem kolem toho alba dlouho, pár poslechů, nic, pauza...další poslechy, jiskra, pauza. To co zahořelo pak, není úplně silnej plamen, jak jsme u Wilsona zvyklí, ale dost stabilní na to, aby mě nahrávka dokázala zahřát. Problém je, jak říkáš, že to nemá spád, album se opakovaně uzavírá do sebe. Má však své kouzlo a hodně silné fáze, které mě chytly a ono to ještě určitě povyroste. Jinak vystačím si se základní verzí, u těch instrumentálních verzí obecně nevím, co si myslet. Tak má tam být ten zpěv nebo ne? Co je ten pravý umělecký záměr? Nebo že by úlitba pro karaoke fans? :-)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky