Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Moisson Livide - Sent Empèri Gascon

Moisson LivideSent Empèri Gascon

Garmfrost29.5.2024
Zdroj: mp3 / promo od agentury Solstice Promotion
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Sent Empèri Gascon je deskou pestrou, protichůdnou a někdy rozháranou. Dobře se ale poslouchá a kupodivu i drží pohromadě v jednom hávu. Ani si nevšimnete a je konec. Svojí nakažlivou energií vás klidně strhne a nadchne.

Na Echoes folk metalu moc nedáme. Nebere nás, ale čest výjimkám. Jsou kapely, které v tomto ranku máme rádi, většinou se však jedná o kapely, které jsou více černé, pohanské a neveselé. A když veselé, tak jsou bujaré z násilí, krve a obětin. Mezi balíčky promo nahrávek Solstice Promotion se objevil debutující projekt Moisson Livide, který by měl v sobě mísit lásku a vášeň k folku, power/heavy a black metalu. Normálně bych zřejmě podobnou záležitost nechal být, ale momentálně nesen na vlně Jiné od SSOGE jsem dostal chuť na nějakou hopsandu. Moisson Livide je boční projekt chlapíka z Boisson Divine (neznám a po krátkém seznámení nechci znát ani nadále). Tento multihráč na všechno možné a dost dobrý pěvec spolupracoval s Véhémence, Aorlhac atd. a tato zkušenost v něm vykřesala blackové choutky, čehož je výsledkem debut Sent Empèri Gascon.

 

moissonlivide

 

Souhlasím s promo textem, že Moisson Livide kombinuje melodie heavy/power metalu s agresí black metalu a folkovou výpravností hranou na lidové nástroje. Svatá Gaskoňská říše je téma, které nabízí spoustu materiálu, pohnutek a různorodých emocí. Boisson Divine jsem slyšel všehovšudy dvakrát, nicméně je nepřeslechnutelné, že je Baptiste (zde účinkující pod vtipnou přezdívkou Darkagnan), autorem v obou seskupeních. Počin Moisson Livide není ve svých skladbách ničím limitován, výsledek umí být hodně příjemný, zejména v melodických pasážích, kdy je znát upřímná nálada. V extrémnějších místech je dojem poněkud kostrbatý.

 

Doménou Sent Empèri Gascon je zajímavá barva zvuku, muzikantská zručnost a výtečné vokály. Album, jak už jsem zmínil, ne vždy drží pohromadě. Problémem může být velké chtění a snaha narvat do skladeb protichůdné hudební styly. Vedle dominantně zastoupených metalových odnoží - kdy nejčastěji se o slovo hlásí heavy/power s množstvím folkových nápěvů - na desce najdeme i vojenskou či loveckou hudbu. Což v kombinaci s výše jmenovanými styly či punkovými vstupy působí poněkud divoce.

 

Rád bych se zastavil u textů. Ty jsem si ale musel přeložit google translatorem a tak výsledku moc nevěřím. Každopádně se Darkagnan vydováděl nejen v muzice. Popisuje příběhy obyčejných lidí, nebojí se popisu vtipných historek či hlubokých ponorů do mystiky či vzývání starých mocností. Moisson Livide je Darkagnan. Hraje na všechno možné, zpívá různými hlasy a styly. Doprovází ho mně neznámý, ale vskutku všestranný bubeník Philippe Etcheblast. K pestrému obrazu nahrávky přispívají i přizvaní hosté, kteří si své party zahráli na trubku, harmoniku, lesní roh či hurdy gurdy. Líbí se mi front cover, kde pod mapou gaskoňské říše stojí tři mušketýři a nad vším vévodí metalové logo a heraldické erby.

 

 

Sent Empèri Gascon je deskou pestrou, protichůdnou a někdy rozháranou. Dobře se ale poslouchá a kupodivu i drží pohromadě v jednom hávu. Ani si nevšimnete a je konec. Svojí nakažlivou energií vás klidně strhne a nadchne.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.12.16 10:51

Dobře napsaná recenze, sice si myslim, že není zcela objektivní, ale tohle hodnocení si Michael Kocáb zaslouží, protože mi naštval. Měl jsem z alba přesně stejné pocity (ze začátku), ale protože mam Michaela rád, tak jsem to album cca týden intenzivně poslouchal a změnil jsem názor. Hudebně si myslim, že je to nabouchaná progresivní hudba, ale texty jsou strašný a většina vokálů mě irituje. Dále nechápu (přesně jak píše recenzent) opravdu některé zbytečné ingredience alba jako např. 3 minuty! trvající úvod jinak pak výborný skladby chaos. Atd. Myslim, že geniální skladatel se projevuje nejen tím, co na album dá, ale taky tím, co tam nedá. Takhle mi to připadá jako bych poslouchal Beethovenovu Devátou k reklamě na hajzlpapír, nebo jako kdyby někdo na Výkřik od Muncha přimaloval košík velikonočních vajec a králíčka. Ale co s tim? Michael by potřeboval producenta, kterej by ho korigoval, protože tohle už je chronickej problém a spíše se zhoršuje (Zakyslík..., Pražský Výběr 2..., Abstrakt). Deska Aftershocks byla natočena za pár týdnů a protože jsou tam anglický texty a byl jasně danej styl, tak se velmi povedla. Hudební svoboda neznamená, že se dá splácat dohromady spoustu kravin s výbornou hudbou a divit se, že to pak není kladně přijatý....

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky