|
|
||||||||||
Počátkem Grov 1 a konče čtrnáctou Agamon je to regulérní elektronická deska. Basy duní, kde mají, rytmy jedou a neutichají, nabasované spodky a lehké činely jsou jako vánek v zádech. Jako krajka okolo pevných boků. A snění pokračuje. Proplouváme celkem plným smyčců v elektrice, z dáli slyšíme lidské hlasy a mnohdy to jsou zvláštní příběhy. Jako by nebyly určeny pro naše uši, vytržené z kontextu. Co skladba, to lehce jiný styl a lehce pozměněný zvuk. A mnoho čistě elektronického hračičkovství…
Mám před sebou sólovku Morgana Ågrena, švédského bubeníka, který vytvořil hudební paradox. Díky rozpoložení / rozhodnutí udělat věci jinak, stvořil elektronickou desku, která nezní tak, že ji namlátil bubeník.
Batterie Deluxe je prazvláštní počin. Je to deska poměrně slavné osobnosti, která namlátila desky ještě daleko větším jménům a není to žádný amatér na začátku kariéry. Morgan je ale každopádně bubeník, jenž zjevně stále hledá výraz a chce rytmiku posunout dál. Jeho lehce filozofické načtrnutí této desky je o hledání ideálního zvuku bicích a o propojení rodinného života s tvorbou desky. Morgan si ale nesedl v garáži / zkušebně na sesli a nenamlátil divoké / vyklidněné pasáže vysoce technických celků, které by poté doplnil o aranže dle finální nálady. Morgan si nejspíše opravdu původně sedl k bicí sestavě, ale vše potom prohnal nástroji typu ProTools a nic živého nezůstalo živým. Což je poměrně netradiční. Morgan tímto svůj prapůvodní dorozumívací jazyk pozměnil tak, že nelze určit, zda to mlátí automat nebo živé končetiny.
A tak je to na této desce i s velkými jmény, které můžete vyčíst v součtu hostí. Devina nenajdete nikde, jeho hlas se v první minutě ztratí kdesi v pozadí na efektu a v echu, Thordendalova (Meshuggah) kytara je zase zvukově tak roztříštěná, že z ní nezůstalo nic.
Možná by se zdálo, že tímto vším je deska jen kusem neživé tkáně, nestravitelným celkem s nulovou komunikační schopností. Tak lehké to ale naštěstí není. Morgan Ågren není a ani nikdy nebyl žádné béčko, které by kdesi ve Švédsku šimralo tři blány po tváři s umouněným kobercem pod sebou. Batterie Deluxe je Zappovsky ztřeštěná a hravá deska, plná nápadů a stojí za ní desítky hodin experimentů s výrazem, jakého chtěl Morgan dosáhnout. Dominantou desky jsou exotické nástroje; elektrická viola pak – ačkoli ji lze slyšet jen ve třech skladbách – zanechá skutečně hodně zajímavý dojem. Morganovy skladby jsou striktně založeny na rytmu (ostatně kostry skladeb dělal bubeník) – stejně jako třeba drum'n'bassové skladby – a okolo nich se to hemží aranžemi. Ty jsou hodně syntetické, zároveň ale barevné a originální.
Deska je hojně proložena samply nástrojů, které se neúčastnily nahrávky, a hlasů, které se možná účastnily, ale mohly by to být i stažené záznamy z pásky. Mluvím o Isarn a dalších dvou navazujících skladbách, které jsou „odvyprávěné“ slangem / rusky / agresivně i nesrozumitelně se zajímavým efektem (ze skladby se stane rytmický podkres doplňující hlas). Batterie Deluxe zní často jako soundtrack k neexistujícímu filmu, někdy naopak jako dobře udělané základy pro zpěv, který ale nikdy nepřijde.
Morgan Ågren se u desky zamýšlí nad tím, jak důležitá je pro něj vedle jeho rodiny hudba samotná a kolik času jí lze vedle toho všeho věnovat. Jak hluboko se zaryje určitá představa zvuku do hlavy, aby tento zvuk hledal a našel pomocí moderních nástrojů. Osobně myslím, že živý bubeník nahrál elektronickou a velice experimentální desku, u které by nikdo neřekl, že na ní byly použity živé nástroje. Zvukově občas nepříjemně roztříštěnou (proč tak moc?), dokonale neživě syntetickou. Ale exoticky nasládlou, lehce temnou a narvanou nápady a hraním si ze zvuky. Kdo touží po moderním Zappovi (ve kterém se Morgan od útlého věku shlíží), kdo chce zajímavý experiment, má možnost skutečně zajímavého prožitku.
Nejlepší skladba? Bezpochyby Omphalos – exotické zpěvy a elektrická viola. Tohle má fakt sílu a připomíná mi to staré věci od Gabriela, hluboko ponořené do world music dálného východu.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Cuneiform Records
Vydáno:Leden 2015
Žánr:electronic fusion
Morgan Ågren - vše
hosté:
Mats Öberg - klávesové nástroje
Neyveli Radhakrishna - elektrická viola
DJ Fetisov - hlasy
Tina Ahlin - aranže, zpěvy
Mamadou Sene - hlasy
Simon Steensland - zpěvy, aranže, kytara, elektrická sitara
Jimmy Ågren - kytara
Devin Townsend - zpěv, kytara, klávesy, baskytara
Fredrik Thordendal - kytara
1. Grov 1
2. Isam
3. Yläjärvi
4. Mamadou
5. Elka Deep Phase
6. Astronauten
7. The One M
8. Lucky Luciano #2
9. NH1
10. Omphalos
11. Alap Clav
12. Slow Mo
13. F Files
14. Agamon
Forgotten Tomb
...And Don't Deliver Us From Evil
Beast Within The Sound
...and vice versa
Decapitated
Blood Mantra
White Ward
False Light
Cannibal Corpse
A Skeletal Domain
Angerpath
Forgotten World (reedice)
Lord Mantis
Death Mask
Sofy Major
Total Dump
Sadist
Firescorched
The Mad Trist
Animals & Acrobats
Vortex
Moloch
Na PHR vychází ve vinylové reedici album Life And Death (původně 1997) HC-metalové bratislavské kapely Testimony. Slyšte ZDE a kupujte ZDE, bližší inf...
20.9.2023Řecká metalová kapela On Thorns I Lay vydá 13. října na Season of Mist novou řadovku, která se bude jmenovat stejně jako kapela a z níž byl aktuálně z...
18.9.2023Kapela Insania představila videoklip ke skladbě Jedeme peklo, kterou znáte z alba GRRRotesky (psali jsme ZDE). Klip pochází z dílny CyberOlase a dle k...
18.9.2023Na rakouském vydavatelství Mai Lei Bel vyjde 22. září debutní deska rockové kapely Craggy Collyde, která funguje od roku 2018 nejdříve jako duo, nyní ...
17.9.2023Rebaelliun pustili do světa kytarové video se skladbou All Hail The Regicide připravovaného alba Under The Sign Of Rebellion, které vyjde 22. září u A...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.