Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nachtheem - Waan van de leegte

NachtheemWaan van de leegte

Victimer3.7.2026
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Ve světě spánku a prázdnoty jsme s průvodci Nachtheem na dotek black metalu syrovému, hypnotickému a snadno stravitelnému.

Kapela či projekt (to je mi utajeno) Nachtheem je nováčkem na scéně a Waan van de leegte je prvorozené dítko. Abychom na to šli správným směrem, musíme se přemístit do Holandska, narazit na tamní blackmetalové podzemí a větřit, že směs syrových pudů, melodií a hypnotických chvilek nabídne přesvědčení, že Nachtheem to dělají dobře. Mám za to, že ano. Pokud někomu tento první počin připomene norské Vemod, nejspíš na to nebude sám. První album Nachtheem je kombinací agresivity a provzdušněných atmosfér, kdy se původní bestialita mění v klidný vánek nad krajinou. Pokud máte rádi metalové začátky Ulver nebo Agalloch, nebude úplně marné poslat vás také tímto směrem. Nachtheem neobjevují Ameriku, ale pokořit rychlou procházkou pár polesí, večer zavěsit celtu a přespat tam, kde je člověk přírodě nejblíž, tohle umí svým způsobem navodit. Ještě k tomu spaní...

 


Album jako takové vypráví o spícím světě, lpění na prázdnotě a vyhýbání se hlubší pravdě a vědění všeobecně. Asi by se to dalo snadno vyložit jako poplatné dnešní době. Je snadné se spokojit s málem, nebo jít ve svém mizerném přehledu ještě níž. Vše je dosažitelné v maximálním pohodlí, člověk se může jen uvelebit a spát. Takový spánek je promarněným časem, což se ale nedá říci o prvním albu Nachtheem. To má svá kouzelná místa, byť se může zdát, že už kdysi navštívená a důvěrně známá. Zdání klame. Jistě, je tu jasná podobnost a směr, jakým melodie Nachtheem uhání nám taky není cizí. Ale styl, jakým je album Waan van de leegte zkomponováno, je rozhodně sympatický.


Když mi potom u titulní a závěrečné skladby najede regulérní husina, asi to nebude úplně alergická reakce. Ano, tohle je průvodce po místech, kudy už člověk šel, jen možná z jiné strany. Když se tam ale po letech vrátí, je mu tam moc dobře, protože to tam má pořád rád. Kdo má tedy v sobě zakořeněno, že na black metal se musí od lesa, s melancholií a v hypnóze, ať se obrátí také na Nachtheem. Záruka prožitku bude nadstandardní.


Zvukově i kompozičně se nacházíme v klidných vodách, nic vyloženě nepřečnívá a nebrání v ideálním posluchačském zážitku. Provedení a vyrovnanost skladeb k tomu také vybízí. Poté, co se ukáže, že v prázdnotě se především pospává, agresivní povaha desky se trochu stáhne do pozadí a na povrch vypluje přehlednost, čisté vokály a navození omamných účinků. Ovšem nic hlubokého a niterného, vše se odehrává na bázi jednoduché hry s náladami a motivy. Nachtheem není o psychologii a spiritualismu, ale o navození příslušné nálady v jasných odstínech. V malování atmosfér nad lesy, v tlučení hřebíků do staré kůry a v podřimování, když už padne tma.

 


Myslím, že právě oddanost a směr, jakým se Nachtheem vydali, je doneslo až do lůna Terratur Possessions, kde se to podobně oddanými družinami hemží. První album je vždycky výzvou a tohle doporučím těm, o kterých jsem se zmiňoval výše. Atmosférici, s uhláky pracující snílci, nebo takoví, kterým učarovalo blackmetalové Holandsko, tohle bude hlavně pro vás. Já jsem spokojený, tak to mám rád. Do superlativů daleko, ale stupnice ukojení hladu po atmosférickém black metalu ukazuje 7/10. Budu se těšit, co bude následovat.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 25.2.21 11:07

Ahoj a děkuju za komentář. Ohledně pošetky se to má tak, že mám raději edice, které mají určitou úroveň a pošetka je pro mě spíš propagační varianta vhodná jako příloha k časopisu. Vlastně jsem přesvedčen o tom, že v době, kdy muzika na fyzickém formátu pro většinu společnosti ztratila smysl, by pro těch pár přeživších sběratelů měly vycházet nějaké pěkné edice. Vůbec mi nešlo o to, jestli tam jsou nebo nejsou uvedeny texty. Pokud jde o uváděné kapely, obecně si myslím, že každý volí podle toho, jak má naposlocuháno. Tebou zmíněné uvádí i propagační materiály a třeba ty Deftones, kteří jsou mojí životní kapelou číslo 1, tam neslyším vůbec. Ve výsledku si ale stejně myslím, že je to jedno, protože závěr je podle mě tentýž - Venera nic nového nevymysleli. Jinak na vysvětlenou - hodnocení 60 % pro mě znamená velmi dobrá deska, vycházím z toho, že 50 % je průměrně dobré album. Tož tak.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky