Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nahum - The Gates Are Open

NahumThe Gates Are Open

Ruadek4.7.2012
Zdroj: promo CD
Posloucháno na: Panasonic SA-PM15
VERDIKT: Slušná česká thrash / death metalová jízda, která je pro mne milým překvapením. Ačkoli uznávám, že kluci nehrajou nic, co by tu ještě nebylo a jejich pojetí tohoto stylu není zrozenou originalitou, je to hodně slušná práce. Ta deska mě baví, je výborně zahraná a má mnoho obstojně ostrých pasáží. A to je přesně to, o čem tento styl je - nebýt progresivní za každou cenu, ale umět dostat do lidí energii, vztek a dát tomu v textech všemu nějaký smysl. A to se tady povedlo.

Ostravští Nahum jsou tu s prvním velkým počinem v jejich hitorii. Musím zmínit ještě demo, vydané v roce 2005, z něhož pochází a je v novém zvuku vyvedená úvodní skladba Worldwide Screaming. Nahum hrají hodně energický a nabroučený death / thrash metal s příjemnými melodickými prvky. A setsakra jim to odsýpá. Už v úvodu recenze musím říci, že Nahum jsou pro mne milým překvapením, tahle deska za poslech totiž rozhodně stojí.

 

Už úvodní těžkotonážní jízda (když pomine atmosférické intro) Worldwide Screaming s výborně znějící baskytarou album slušně nakopne. Tento nástroj v rukou Hanise tvoří samostatnou dějovou linku jejich skladeb, protože nejen že podporuje rytmiku, ale dokáže do toho ještě dávat mnoho vlastních vyhrávek. Dvojí řežba kytar umí vytvořit tu správnou thrashovou sekanou, nebojí se rychlejších jízd jako zvolnění, klukům rozhodně jdou i valivé střednětempé rytmy. Na desce musím vyzdvihnout melodické linky, které Nahum zakomponovali do skladeb s nezvyklou lehkostí (na to, že je to vlastně jejich první album).

 

Nahum se dobře poslouchají, protože umějí rozvinout motiv mnoha směry. Umějí do toho dát tu správnou energii. Baskytara je slyšet tam, kde být slyšet má, kytary brousí a umí tvořit tu správnou thrashovou stěnu hluku, bicí jsou důrazné a dynamické. Pavel za mikorofnem umí svou práci na výbornou, používá hlasové efekty, slyším tu vícestopé běsnění. Milým překvapením je správně temný, řízný zpěv hostující Veronicy, jinak působící v kapele Up!Great (crossover banda též z Ostravy). Zvuk má kapela na albu přesně takový, jaký k hudně perfektně sedne. Každý nástroj je jasně čitelný, kapela si s postprodukcí zjevně vyhrála - i díky slušném intru a poslední skladbě Feel The End.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 27.6.20 16:21

Já jsem z Obsidian hodně nadšenej. Alba Paradise Lost se vždycky objeví v ten správnej moment, kdy mám chuť na nějaký metalový devadesátky, naprosto mě takto naplněj a pak zas ustoupí do pozadí. Takhle už se dneska hudba moc nedělá mi přijde. Je to spíš dobře, ale jednou za čas to potěší. Ale zase mě neberte úplně vážně, z minulýho alba je můj nejoblíbenější song Blood & Chaos hehehe.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky