Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
něco něco - Třetí

něco něcoTřetí

Ruadek6.12.2023
Zdroj: CD - promo od kapely
Posloucháno na: discman OneConcept CDC 100 BT + bedny Presonus Eris E3.5
VERDIKT: O třetí desce se často mluví jako o té určující. Zásadní. Pokud tohle má být ten směr, nemám o kapelu žádné obavy.

Na dvojici něco něco jsem narazil už v době jejich prvních singlů a desky Začíná, tedy v roce 2020. Přiznám se hned zkraje, že muzika mi po prvním poslechu přišla zvláštně jednoduchá a nedokázal jsem si zvyknout na nezaměnitelný projev Bětky. Ale jak šel čas, desku jsem si pustil vícekrát a s nástupem druhotiny (o rok později, deska Útržky), jsem tomu začínal přicházet na chuť. A její hlas mi nevadil, spíše naopak. Oni hrají takový poměrně veselý a hitový (indie) dream pop, jaký hráli svého času třeba Erasure. Ze současné scény mi hodně připomínají Future Islands. A teď mě požádala kapela o recenzi na třetí placku, která mi právě zvučí do uší. Tak jaké to je, slyšet tuhle dvojici potřetí?

 

 

Je to hravé (mezihra v páté skladbě Hranice), hitové (opět hned úvodní Signály, stejně jako byl silný začátek na minulé desce se skladbou Mezery) a umí to být intenzivnější a o něco hrubší (naprosto skvělá skladba Chyby, podobně jako rozvášněný Strach z minulé desky). Je to uhlazenější, méně vnímám živé nástroje, více elektroniku (tohle může někomu vadit, jinému naopak vyhovovat). Ale tohle jejich hudbě sedí, stále to je především rytmus (v jakékoli formě) a dominantní zpěv Bětky. A ta je zase o něco víc otevřená (nejen skladba Sobecká) a já bych se fakt rád vyhnul klišé, že deska je víc osobní, než kdy jindy (protože tyhle věty používá 50% recenzentů, co už netuší, jak si poradit s vnímáním textů). Jenže ono tohle je opravdu jaksi víc „na dřeň“ a já z toho cítím potřebu rozebírat každý slovní obrat. Ono to docela rezonuje, když na to přijde.

 

 

Z rozhovoru pro rádio Proglas, mimochodem dělané s Martinem Kyšperským (Květy, Mucha…), jsem spokojen s tím, jak dvojice uvažuje. Jak argumentují, jak nad svou muzikou přemýšlejí. A mnohému zase víc rozumím, hlavně co se týká textů. Bětka je sympatická, Tomáš má muziku komplet na starosti a ví, co dělá (i když mu to radikálně ukrojí léto).

 

 

Pro koho je deska určená? Je to oddychovka pro ty, kteří rádi indie kapely a odlet do jiných dálav, trochu té bezstarostnosti, na jakou má tahle kapela patent. Nekomplikovaná deska do komplikované doby (omlouvám se za takový reklamní slogan), kterou asi všichni potřebujeme občas slyšet. Osobně si ji stavím tak nějak stejně vysoko jako tu minulou, obě potom o něco výše než tu první. Ale žádné složitosti, na ty není v téhle recenzi místo a vlastně ani nálada. Mé zcela upřímné doporučení na webu, kterému tu černotu zase o fous ubírám směrem ke světlu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 25.11.18 16:10

Ty jo, tak můj oblíbenec Paul Barker vydal nový Lead into Gold... No, vždycky jsem ho měl rád, kromě Ala zásadní člověk v Ministry. Po jeho odchovu 2003 se Ministry zhoršili (dočasně). Starý Lead into gold se mi líbí, stejně tak Paulovo projekt Flowering blight, ale už jsem to neposlouchal léta (zaímco Ministry de fakto denně). Paul byl součást skupiny USSA, což mi nebavilo, slušný songy ale byly na Paulově kolekci Fix this. No a The sun behind the sun? Ještě to nemám až tak naposlouchaný, ale už na začátku mi zarazily poměrně archaický postupy a téměř absence kytary. Deska mi celkově připadá kvalitní, super bubny a baskytara (jak jinak), ale za vysloveně skvělej song považuju jen titulní věc, jinak je to v pohodě, ale nenadchne mě to... V porovnání s poslední deskou MInistry Amerikkkant je Sun behind the sun v jiném stylu, v něčem i lepší, ale celkově horší. Pro mě tím pádem vedou Ministry i bez Paula, protože Al vydal od Paulova odchodu 6 alb Ministry, z nichž by se dala vybrat celá řada výborných songů. Ale co mě v poslední době hodně zajímá, je, že se kluci znovu zkamarádili a plánujou spolu po 15 letech psát novou muziku. Což je už léta můj sen. Al jako hlavní skladatel a Paul jako intelektuál v pozadí, kterej vytváří zajímavý zvuk a přidává do Ministry svým skladatelským vkladem takovou citovější atmosféru. No a jeho baskytara, to nemá konkurenci, hlavně na Filth pig a Dark spoon. Ale jako solitér mě Paul vysloveně nepřesvědčil, taky ten jeho nevýraznej vokál celou desku neutáhne. A ta staře znějící elektronika? Asi by byla v pohodě, kdyby tam bylo ještě něco navíc...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky