Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Necrotech - Necrotechnology (EP)

NecrotechNecrotechnology (EP)

Victimer19.9.2025
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Poměrně neškodný krátkometrážní stesk po starých dobrých industrial metalových časech.

Brazilské tříčlenné kombo Necrotech vydalo zkraje roku svou první krátkou nahrávku u námi často sledovaných Sentient Ruin Laboratories. Chalani Fer, Diego a Hal 666 se rozhodli pro následování starých kultovních souborů jako Godflesh, Nailbomb nebo Bolt Thrower. V jejich tvorbě se zkrátka promítá starý korodující industrial metal s příměsí doomu, nebo death/doomu. Vše v retrospektivním, studeně zhoubném balení, nic pro progresivní uši.


Prostředí brazilské nekrotechnologie je záměrně zarostlé v nečištěném houpavém koridoru, odkud je stejně blízko k lomozu už vyřazených dílen, jako k dunivému, zubatou provázenému vybírání plesnivých kobek. Na rychlosti úplně nezáleží, ale pověšinou materiálu velí houževnaté střední tempo. Řádně prorostlé a divně páchnoucí. Snad jen v Deadly Industries se zrychlí, protože si to situace žádá a zvuk sirén tomu jen napomáhá. V takové Reality? Existence? pro změnu najdeme kus ne moc blahu člověka prospívajících rituálních praktik. Je to až obludně primitivní obřad vyplněný zoufalým voláním o pomoc. Ale taky nic víc.

 


Vše je záměrně jednoduché, zašlé a průmyslově mrtvé. EP dominuje závěrečný ultra pomalý track. Je sonicky naběhlý, dotírá, ale jinak je prachobyčejným kolovratem. Ubíjejícím a nudným. Ano, i v něm houkají sirény. Necrotechnology je vlastně takovým malým nepůvodním slepencem různých poloh a důvěrně známých zvukových procesů na téma starý, zatuhlý industrial metal. Jako vzpomínka možná dobré, jinak vlastně vůbec nic nepřinášející. Ale pochybuji, že tohle EP mělo něco přinést, jako spíš vyvolat.


Dobře, mám to rád, jsem takto nastaven a měnit to asi jen tak nebudu. Ovšem tohle čtyřmístné dostaveníčko je takové drobné plácnutí do vody, která ani nedělá kola. Takový malý odřezek, kterému by přece jen slušelo víc vlastního zkaženého masíčka. I za cenu té proklamované nepůvodnosti. Necrotechnici z Brazílie připomenou co mají, ale je to příliš fádní a omšelé, než aby si to člověk připomínal víc než cca pětkrát.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.11.21 11:40

Dobře, omlouvám se, to nejdebilnější jsem psát nemusel, nechal jsem se unést. Jsem fakt ale Ministry fanda a to hodnocení mi přišlo hodně nespravedlivý (jak stran třeba kvalit průměrného rocku/metalu, tak v rámci Ministry). Asi je všeobecná shoda na tom, že nejlepší desky Ministry jsou Psalm 69 a Filth pig (možná i Dark spoon, ale to už je kontroverzní). Nicméně do Dark spoon Ministry byli Ministry na vrcholu, experimentovali atd. Animositisomina není špatná deska, ale experimentování hodně ustoupilo a ve stejném duchu pak pokračovala anti Bush trilogie. Osobně nejmíň rád mam Rio grande blood, je to nářez, ale bez přídatné hodnoty (snad jen Khyber pass je bomba). Stejně tak Last sucker. Relapse mi už přišla jako mnohem svěžejší kytarová thrash- metalová Ministry deska, From beer to ethernity se snaží znovu o experimenty, ale spíše to nefunguje (i když několik songů je velmi povedených- např. Permawar). Ale Amerikkkant mi přišla už jako velmi dobrá deska s odkazy právě na Filth pig nově se scratchingem a metodou až takové zvukové koláže ze samplů, elektronických vyhrávek atd. a Moral hygiene mi přijde v podobném stylu a mě to baví, protože je to v rámci kvalitních songů. Přemíra těch samplů může někoho srát, ze začátku mi to taky vadilo, ale zvyklnul jsem si:).

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky