Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

První a zatím poslední šedá schůze na stránkách Innocence s kapelou UMBRTKA proběhla ve jménu dvojalba "Páně & Uhelná Pánev". Je tedy čas nejvyšší, snad ne úplně pozdní, prodlevu napravit a stránky znovu do šedé vybarvit. Přiznávám, dost mi to chybělo...

Já obdělávám černozem
Jsem jednočlenným kolchozem
A morem, který klasy žne
Jsem válcovnou i valounem
Psem jsem i z psa salámem

Poslední setkání s Umbrtkou páně zmizelo v šedém nenávratnu totiž kdysi před třemi lety a od těch dob již uplynulo mnoho nových, prachmaticky jedinečných etud. Kraj UMBRTKA zůstal nadále plný nenávisti ke slunci, oslavy dělnických, strojírensky výživných příběhů, ale zejména vyspěl a prozřel po stránce hudební. Experiment je skutečným experimentem, nejen šedým uměním, ale i v oné šedé se dá nalézt mnono z barevného spektra vlivů a nových pohnutek. Aktuální album "Spočinutí" je tak naprosto odlišným dílem a srovnávat jej po stránce šedo metalové s obdobím "Páně & Uhelná Pánev" zavání diletanstvím. Následující alba svorně pokračovala ve svém vývoji, až se dospělo do stádia "Spočinutí", které osobně vidím jako nejvíce svojské a experimentální jeviště prachmatických carů velebené šedozemě. Carů UMBRTKA. Z alba už necítím tolik krabicovým vínem potřísněných těl unavených dělnických jednotek, ale spíš volnost a pokukování po odlišných světech, kde i dělník může býti šansoniérem a kreativním sochařem. Ono víno je pak v lednici, ne na chodníku před nádražím, chladí se v jedné přepravce spolu se salámem a nezbytným prejtem. V ateliéru. A nyní, po dlouhém mezidobí a innocence nesouznění, nastal znovu čas podlehnout šedi a užít si onen velký postup.

Nové album "Spočinutí" je již na hony vzdálené extrémnímu blackotání a jeho nosným bodem je naprostá nezařaditelnost. Tomu říkám nosník. Bez obav a černých myšlenek (k dispozici jsou pouze ty šedé) na desce naleznete hafó elektroniky, netradičních proměn, komorní šedé mystiky či recitace, rozjímání i šedě metalové expanze. Přišel čas zabrnkat slunci na nervy, cynicky se mu vysmívat a šedě pookřát, tu se saxofonem, tu s prejtem, tam zas ve vlakové soupravě rozrážející krajinu vtipnou sloučeninou labila Vikernesse s bohy robotických pra-vizí Kraftwerk. Příliš sice nemusím tracky se ženským zpěvem (nejsem první ani poslední), ale pokud pojmu "Spočinutí" jako celek, vidím v něm mnoho darů šedě barevného počínání. Jinak musím říci, že přes (taktéž nezbytnou) prvotní složitost a délku vstřebání, nakonec album dělá čest jménu UMBRTKA měrou vrchovatou. Navíc lpí na prachmatických black ortdoxnostech čím dál méně a dává průchod ostatním variacím na téma "stroj a oni". Tento přístup mi naprosto vyhovuje a rád se nechám vláčet experimenty dál. Vyzývám tedy uskupení UMBRTKA, nechť nespí a preluduje své šedé epično k více stylům a žene je před sebou, jako se žene vlak plný uhlí z místa A do místa B.

Neboj se, bábo, vrátíš se fabrice
Údy ti vyspraví skalpel a palice
Nedojdeš dřevité prázdnoty důchodu

Felčar tě zalátá z boku i zespodu

Dál pokračuje nenapodobitelná vláda slovem, kde je počastováno jak choré charisma slunce, tak nehynoucí oddanost strojírenství a využití slov samotných je češtinářským zážitkem, kdy by nejedna, šedým melírem vybavená profesorka, zaplesala a se souborem snad i prejt pojedla. Mnoho poloh hudebna a vzájemné střety různých stylů v jeden prachmatický, zřejmě dívce či chlapci naslouchajícím všestranosti UMBRTKA mírně zamlží lyrickou složku alba, ale nenechte ochudit a čtěte! Celý umělecký koncept UMBRTKA může být jen čirá nenávist nebo šedá láska, jež nerezaví ale obrací se v prach. Osobně se s kariérou tělesa setkávám s různými úspěchy, ale "Spočinutí" mě zasáhlo pravděpodobně nejvíce. Po mnoha stránkách. Je mi jasné, že ti, kteří mluví o umělecké prázdnotě a zbytečnosti takového uskupení, opět dojdou ke svému přesvědčení, přesto se domnívám, že i jim by mohlo neobvykle pojaté "Spočinutí" otevřít kalný zrak a proměnit jej v prachmaticky šedý. Inu, proč ne? Vždyť UMBRTKA je Pán a jeho cesty jsou nevyzpytatelné. Byť obestoupené tuhou dřinou na slunci a jeho krutých paprscích.

Slunce má jen jedno varle
Upocené, chlupaté a horké
Slunce nám závidí
Slunce je Hitler