|
|
||||||||||
Letošní horký červenec nabídl spoustu radostí a jednou trošku překvapivou bylo vydání šestého alba neurotických mašinéristů. Je to nátěr z říše silného potenciálu a staví na hlavu můj dosud vlažný zájem o tvorbu Neurotic Machinery. S A Loathsome Aberration se dostavuje stav, kdy kolem domácího kolbiště padají hranice a zaprděná pohoda je nahrazena vzrušením z dálek.
Určitě nejen já mám pocit, že kapela se letošním dílem vyšvihla o několik stupňů vzhůru a směle se může podívat do očí zahraničním vyzyvatelům. Styl, kterému se věnovali v začátcích, vystřídala vyladěná forma, ve které dozrál opravdu silný materiál. To, že se blýská na silné časy, bylo jasné už po minulém albu Nocturnal Misery, kde výrazná temnota podepřená silně technickým materiálem ukázala cestu za výraznějším úspěchem. Byla to správná volba, což potvrzuje aktuální novinka svojí absolutní jistotou v progresivním a standardy nesvázaném prostředí. Posluchač má v rukou album poplatné současným trendům, což jsou vysoké nároky na technickou zručnost ruku v ruce se schopností "udělat" náladu.
A Loathsome Aberration může znamenat pro kapelu zlom. To, že jde o album ctící deathmetalovou víru, vidíme na první pohled. Příjemně klasický digipak se stylově povědomou tématikou i malbou, nové, ostré logo, které nepřipouští omyl. Krásně hnusný název vyvolává přesně ty představy, které za jednotlivými položkami můžeme tušit a které se za zavřenýma očima o něco později přehrají. Mírná nesrovnalost nastává jen při snaze dostát jménu kapely. Tohle určitě není neurotický death metal, jak se dá někde dočíst. Naopak, z hudby je cítit naprostá soustředěnost a přehled o tom, kdy má kdo ťuknout do činelu nebo hrábnout do strun. Tady je na místě duševní zdraví a sebevědomí s jasným pohledem na věc. Jediné co dráždí nervy a může být nazváno neurotickým, je zvuk, ale o tom až později.
Odvážným krokem bylo zapojení saxofonu do hry. I když nejde o ojedinělý případ takové spolupráce chce to jasnou představu o jeho roli, protože za hranu snesitelnosti se padá náramně rychle a snadno. Je dobře, že kluci znali míru a dali mu roli decentní a příjemně vzácné zvláštnosti. Slyšíme ho ve dvou skladbách, ale to stačí k tomu vzpomenout si na americké Rivers Of Nihil. A není to jen kvůli tomu ságu, ale i díky stylu hry, který mi Američany připomíná. Skladby nemají jednoduchou osnovu, podle které by se valily od začátku do konce. "Neurotici" rádi hoblují, ale také umí nečekaně přetnout rozjetý scénář a vložit úplně jinou myšlenku. Někdy je to sólo, jindy změna rytmu nebo vytažená rezonance strun. Brumlající basa je jako bahnité bubliny co v nestejných intervalech prdnou po kontaktu se vzduchem. I když má tedy album koncepční charakter, detaily ho tříští na kaleidoskop zajímavých střepů.
Rozmohl se nám tu takový nešvar... Ano i tady. Ve čtvrté skladbě zazpívá jako host dívka a i když její hlas je moc pěkný a sytý tak do koncepce alba nezapadá. Skladba Self Suppressed narušuje temnou linii desky a působí jako z jiného vesmíru. V ostatních případech, kde se kapela rozhodla trošku zvolnit a vpašovat nějakou jemnější pasáž (a i takové se dají najít) problém není a všeho je použito v rozumné míře. V temných stínech se schovávají nenápadné klávesové stopy a vydávají lehce snový opar. Kromě toho ojedinělého dámského vyrušení jsme svědky tradičního dělení vokálních partů, kdy na jedné straně panuje hlubší deathový murmur a na straně druhé blackovější skřehot. Je to vyvážené, ani jeden si nenárokuje vyšší honorář a tak to u NM bylo vždy.
Radost z jinak moc dobré desky kalí horší zvuk, který je schopen zvalchovat psychiku k nepoznání. Co člověk z počátku nevnímá, postupem času zvolna vyplouvá na hladinu jako tajená neuróza, která kalí soustředěný poslech, o který nám jde. Najednou si všímám hlukové vlny, která se topoří v nejmohutnějších chvílích alba a uzavírá každou škvíru v detailu. Kontrasty ztrácí své ostré hrany a dynamika umírá. I přes tuto nepříjemnost je ovšem A Loathsome Aberration jedním z letošních es v českém undergroundu.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
T2 / 22.9.22 8:23odpovědět
Vyborna deska, je znat pokrok jak hudebni tak i trendovy.
Label:Bizarre Leprous Production
Vydáno:Červenec 2022
Žánr:death metal
Martin Bárta - bicí
Michal Sedivy - kytara
Aleš Haník - kytara
Ondřej Uhlíř - zpěv
Jan Pilík - zpěv
1. Aberration
2. Insanity
3. Particles
4. Self-Suppresed
5. Delusion
6. Blame
7. Insomnia
8. Transcendental
Neurotic Machinery
Causality Principle
Neurotic Machinery
Nocturnal Misery
Neurotic Machinery
Jsme na sebe jako psi
Jakub Uhlík
Celý Neurotic team a lidé okolo zase pokročili dále...
Dead End Festival 5
29.11.13, České Budějovice, KD Gerbera
Satan Klaus Fest 2013
26.12.13, Volyně, KD Na Nové
Fen
Carrion Skies
Hecatoncheir
Nightmare Utopia
Telesa Ohnepal
Unhollywood
The Clouds Will Clear
Recollection Of What Never Was
Uranium
An Exacting Punishment
Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
17.4.2024Z nové společné desky Pačesse a Báry Basikové vzešel videoklip ke skladbě Vlk mezi vrbami, který můžete shlédnout ZDE. Celou desku nazvanou Katechismu...
15.4.2024Netradiční domácí projekt Fuj Kluk zveřejnil nové video ke skladbě Pod drnem - sledujte ZDE.
12.4.2024Pestilence zveřejnili druhý singl ze své připravované best of the best desky Levels of Perception, která vychází 26. dubna u Agonia Records. Skladbu S...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.