Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Newsted po výkopovém EP "Metal" odkrývají karty a vykládají první kompletní vějíř z ruky na prkno stolu. Bude v konečném součtu vycházet "Heavy Metal Music" lépe, než bylo naznačeno prvním malým pokusem? U EP jsem v rámci možností nešetřil superlativy, které nemohou spouštět nic jiného než velká očekávání. Nicméně jsme dospělí jedinci, na zázraky už nevěříme a se sérií zklamání jsme schopni se též vyrovnat, bez křeče a kopání kolem sebe.

Předchozí EP napovědělo mnohé a nečekal jsem, že odhalí a napoví tolik o aktuálním albu. Newsted je možné označit za ladné budovatele hmatatelných metalových atmosfér a nálad, v nichž samozřejmě nehledejme skandinávský podtext. Tahle muzika je retro, stoner a přesto nepůsobí nepatřičně. Jason a jeho družina přistupují k tvorbě poctivě a bez kalkulu, prostě to z nich vyvěrá. Skladby sice mají sklon působit tuctově, ale s motivy a nápady se pracuje do konce, dokud se nerozpracují a nevystupňují k možnému maximu. Ano, ona tuctovost na první nebo nesoustředěný poslech může odradit. Ale mix Iggyho Popa či pozdního Henryho Rollinse spolu s Monster Magnet, kteří chlapci z Newsted bez skrupulí provozují, má svoji hodnotu a návykovost. Album je to klidné, ale zároveň nespoutané, plné vášně a radosti z tvorby.

Opět se sahá stejně jako na EP hodně hluboko v historii a výchozí bod je možné spatřovat v době, kdy hard rock předával žezlo heavy metalu. Na mnoha artefaktech cítím šamanskou výheň, jakou uměli rozpalovat jen Tonda s Ozzym v pravěku metalu, neboť jakmile se začne řečnit po jejich, přijdou mi Newsted patřičnější než skutečný současný originál. Newsted si nerazí cestu hlava nehlava pestrým střídáním stylových prostředků, ale umně a barvitě manipulují na vcelku ostře ohraničeném, malém prostoru. Lehkou výtku bych měl ke znovu použitým skladbám z EP, takový second hand nemám rád.

Naznačená myšlenka, že neposlouchám nic speciálního, mě navštěvuje často, ale se stejnou pravidelností je rozstřelena - tu rokenrolem mutujícím do nelítostného marše, tu mě pobaví rozjívený odér jakoby náhodných kytar, či mě zdevastuje nějaká ta rocková nebo stoner veteš, ale krásně oprášená a současná. Přesto nechci vyvolat dojem, že by se Newsted podsouvali mezi stoupající vlnu retro rockových ansámblů, které to berou patřičně od podlahy včetně image. Newsted se nevzdávají kovových rámů vlastní minulosti, ale umně do nich zaplétají vlákna jakostních materiálů jehlou, na jejímž hrotu jsou stopové prvky všemožných tvrdě rockových odnoží. Skladby mají hlavu a patu, nemluvě o náboji a vnitřním pnutí. Hudba, která svému slovu nedělá hanbu. Hudba, pod jejíž kůží stále pulzuje a běhá životadárná energie. Newsted jsou skutečná dřeň, k níž se probili špinavou prací a trnitými cestami, u kterých na hudebníky nekynou spoře oděné lačné divy a jiná pomíjivá pozlátka.