Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nimbrethil - Res Adversae

NimbrethilRes Adversae

Jirka D.8.7.2013
Zdroj: CD-R, promo
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Res Adversae sází na vnímavost posluchače a jeho snahu najít si cestu k složitější muzice. Od nepaměti to byla cesta trnitá a klikatá.

Tomáš Svoboda a jeho projekt Nimbrethil jsou pro mne nové reálie z českého podzemí, ve kterém jsem nikdy mnoho nehledal. Systém „dostat CDčko, umořit pár poslechů, napsat upřímně míněnou recenzi a obdržet upřímný mail“ mě už mnoho nepřináší a tak jsem si začal vybírat. Nimbrethil jsem si vybral.

 

Předně je třeba si ujasnit skutečnost, že s tradičním pojetím a náhledem na muziku tentokrát nevystačíme a pokud ctíte jasné struktury, přímočarý koncept a poslech na první dobrou, další čtení vám mnoho nepřinese. Skladby na „Res Adversae“ nejsou přímočaré, nemají tradiční strukturu a jejich poslech je více o pocitech a dojmech než o zvyšování adrenalinu v krvi. Jednotlivé stopy (kytara, samply bicích, baskytara, klávesy, různé zvuky, hlasy) jsou vrstveny nepravidelně, společně i jednotlivě, ale vždy citlivě a promyšleně. Změny výrazu a intenzity jsou patrné jen při opravdu soustředěném poslechu, navenek album působí staticky a není vůbec problém jej vědomě i nevědomě odsunout na okraj myšlenkového zájmu a učinit z něj nijak nerušící kulisu. A to neberte jako výhradu, je jen na vás, jakou cestou se vydáte.

 

„Res Adversae“ zkrátka není albem na jeden poslech a jeho výrazová i myšlenková vrstevnatost vyžaduje vnímavého a otevřeného posluchače, jehož odměna bude i přes to nejistá. Není v tom alibismus, ani snaha obhájit neobhajitelné, pouze vlastní zkušenost, která se s postupně narůstajícím počtem poslechů stále posouvá, ale určitě bych neřekl, že – slovy matematika – konverguje k jednoznačnému řešení. Ono totiž řešení nemusí být nutně to hlavní.

 

Nimbrethil - Res Adversae

 

Na závěr ještě jeden náhled, vycházející ze zkušenosti, že nahrávky osamělých tvůrců mnohdy bývají silně osobního rázu. Obsahem i formou. Obsah „Res Adversae“ je poezie a už někdy dříve jsem psal, že do rozboru poezie se pouštět nehodlám, ale zároveň přiznávám, že melancholie autorova je mi blízká. Forma, v tomto případě provedení edice samotného CDčka, je pečlivá, nápaditá a promyšlená. Mantinely jsou finance a hrací plocha tvořená filosofií DIY. Na tomto hřišti výborná práce.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

abelt / 26.10.13 9:15

Díky za tip:), super počin, vhodná alternativa ke všem alternativám, post, prog "blackům". Hned při prvnich tonech tý kytarový stěny mi na mysl přišlo "Moon in the scorpio", krom těch Limbonic Art třeba i ranný Covenant či v rychlejších pasážích staří Emperor, což je samozřejmě dáno subjektivním vnímáním hudby. Zvuk je cíleně zastřenej, ale vše co má bejt slyšet, slyšet je a náká krystalická čistota zvuku by u takovéto nahrávky byla dost kontraproduktivní. Jednodušší klávesy mi nevadí jsou-li vkusně a s lehkostí zakomponovány a nekurví atmosféru, což se zde myslím vcelku podařilo.Přidány i zdařilé ambientní plochy, nebo spíše plošky. Deska nenudí a těch třičtvrtě hodiny uteče jak voda. Prostě deska mi sedla a v tomto případě ty retro argumenty ponechávám pěkně stranou a k hodnocení si přidávám 2 body.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 8.7.13 13:59odpovědět

Zajímavý, místy trošku naivní, ale pokud se tomu dá čas, nebyl zbytečný.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky