Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Obscurity - Vintar

ObscurityVintar

Mox8.3.2015
Zdroj: CD // promo od agentury Sure Shot Worx // mp3
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Nenadchne a urazí snad jen tím, že skoro nic nenabízí. Je to v podstatě kvalitně zpracované stokrát vyřčené severské poselství ve stokrát totožném provedení. Srovnatelné parametry mívá odpověď politika na otázku - mnoho prázdných slov.

Když jsem přijal nabídku napsat recenzi na desku Vintar od německých metalových vikingů Obscurity, neměl jsem sebemenší potuchy, jaký bič si na sebe pletu. Hlavním viníkem, proč mám víc jak měsíc skluz, je Vintar sám ve své obludnosti. Tím nechci popisovat dojem, nýbrž celkový rozsah, její velikost. Evokovala mi mnoho pocitů a tím prvním byla bezradnost. Vlastně ani po sepsání této recenze nevím, co si o desce pořádně myslet.

 

Desku uvádí a ukončuje černokněžnické zaříkávání. Po jeho úvodní části následuje kytarový part á la Amon Amarth a vokálové nasazení Heaven Shall Burn. Přibližně takovéto propojení v určitých kombinacích a modifikacích jdou spolu dál, ale zdá se, že ještě před půlkou jim dochází dech. Sem tam se objeví i nějaký pohanský motiv (Nebelwelt), naopak "Field der Ehre" mi evokuje línější verzi "Vi Åpner Porten Til Helvete" z dílny Carpathian Forest.

 

Ať se snažím, jak se snažím, nabývám dojmu, že svým uchopením a zpracováním nedává deska prostor popustit uzdu fantazii a vnímání a bez většího zaujetí skončí rychle, jak náhle začala. Posluchači se nenabízí nic neobvyklého. Celá nahrávka je úhledná, dobře zabalená, ale je to furt "jen kostka", souměrná, zcela pravidelná, jednobarevná a zcela bez pohybu.

 

Tematicky je Vintar pevně zaryt do tradičních starogermánských motivů se všemi mytologickými světy, bytostmi a tradičními příběhy. Stačí se podívat na seznam skladeb a je jasné, o čem a jak se bude pět. Na staré pořádky je nahlíženo jako na éru správného a jedině pravého, a proto by bylo fajn se k nim zase vrátit - zní mezi řádky z úst Obscurity. V důsledku se dá celkové uchopení pojmout jako vize symbolické jednoty opírající se o patřičnou sebereflexi spolu se odkazem na staré germány v podobě nové komunity. Pro ni zákonitě přichází prostor po ragnaroku.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

GF666 / 18.8.15 19:17

Na českou scénu se patří z vysoka vy... Když jim mažete med kolem huby, tak se to lísá, ale běda říct, že se to zkrátka nepovedlo... To je řevu. Najednou to už není, díky pane redaktore, ale ten pisálek má v uších nastláno... To je přístup? Já coby muzikant zírám na tvrzení, když neumíš hrát, nekritizuj. Ale pokud tě baví, chválit můžeš? To je jak na dětským hřišti. Baví mě místní urážky lidí, že pro autora recenze je hudba novýho Brichty moc tvrdá, a že asi poslouchá Mandrage atd. Když se mrknete na jeho sled recenzí a reportu, je jasné, že naopak poslouchá mnohem mnohem tvrdší a brutálnější muziku a že se Datlovi věnoval hlavně kvůli tomu, že ho deska coby fanouška starší tvorby tohoto umělce zkrátka rozčarovala. Z diskuse nevím, zda jsou legračnější fanoušci AB nebo pan B sám, jak se snaží mít poslední slovo. Tak nelíbilo, no! Svět jde dál. Věřím, že si desku koupí i tak dostatek lidí, co ji budou nadšeni a že ve Sparku se objeví chválivá recenze a rozhovor. Tak o co jde? Nelíbí no. Autorovi recenze vzkazuji, ať se nenechá odradit a dál píše bez obav z davového šílenství a vzteku. Nelíbí, no!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky