Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Old Wainds - Stormheart

Old WaindsStormheart

Victimer28.12.2024
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Blackmetalový comeback Old Wainds je oslavou severské zimy. Deska, ze které opravdu mrazí.

Ruští blekoši Old Wainds mě prozatím oklikou míjeli a jestli bylo něco, co jsem zachytil, nazval bych to minimem. Prostě jsme si nebyli souzeni. Old Wainds mají na pažbě pět zářezů, přičemž první čtyři vyryli mezi lety 2002 - 2014 a novinka Stormheart tak vychází po dlouhých deseti letech od alba Nordraum. Old Wainds pochází z ruského města Murmansk, které je v těsném sousedství s Finskem a Norskem. Už v této chvíli je jasné, že severní klima a zvyky se vryly do tvorby ruských mužiků a ji samotnou vidím jako spojení na trase Russia - Suomi - Norway. Prostě studený a neúprosný sever a tento pak nové album Stormheart prezentuje velmi exkluzivně.

 


Hlavním autorem je v Old Wainds vládce strun Morok, který v kapele působí od začátku. Během let se v Old Wainds vystřídalo několik členů a aktivita posledního roku je ve znamení dvojice Morok - Sadist. Tuto sestavu pak na nahrávání Stormheart doplňuje dvojice hostujících hudebníků. Jak jsem řekl, minulost souboru mi moc neříká, ale když se vrátím k nahrávce Смерть север культ, není to úplně ten pohárek studeného black metalu, který bych dal na jeden lok a všechno pak s velkou chutí opakoval. Jsou tam dobré momenty, ale celkově se jaksi divně lopotí a drolí, jako špičku ho fakt neberu. Zima tam je, ale taková víc rollová a klinicky studiová. Oproti tomuto materiálu působí novinka jako políbení prstenu pravého severu. Barentsovo moře posílá své studené vlny do zálivu a každý tón je obalen kusem ledu.


Stormheart beru jako klasický nový vítr do x let prázdných komnat této kapely. Odkazující na staré Darkthrone a Immortal, a vůbec kapely, kterým ta pravá mrazivá vášeň kdysi kolovala v žilách. Sedm intenzivních, přitom melodických a svým způsobem chytlavých skladeb ukazuje Old Wainds ve výborné kondici. Z tohoto alba jde zima každým coulem, venku je mínus dvacet a husté lesy na březích nevěstí nic dobrého. Materiál novinky je většinou rychlý, ale zároveň přehledný. Kapela se snaží zachovat balanc, klidně si vystoupí z meluzíny, aby se nadechla a pak plná nových sil zase vzala otěže pevně do rukou. Stormheart je zkrátka severská vichřice, která má své zákony a pravidla. Ani na tomto albu se Old Wainds nebojí sáhnout k houpavým riffům, ale pravdou zůstává, že hlavním tempem je atak vpřed. Protože je zima, a hlad zažene jen čerstvě ulovená kořist.

 


Tohle jsou hlavní dojmy, které nové album Stormheart nabídne. Nekompromisní i melodický black, ze kterého je chlad opuštěných lesů a plání cítit každým tónem. Pak samozřejmě i takové, že tohle všechno už bylo mockrát slyšeno. Ano, bylo. Ale díky Old Wainds a jejich aktuální schopnosti tu hudební meluzínu šířit, jsou tyhle dojmy na druhé koleji. Takto má zima jako v Rusku i svůj blackmetalový význam. Stormheart je album kompozičně silné a mrazivě poutavé. V jeho přítomnosti si znovu užívám ty pocity, jako když jsem s black metalem začínal. Cítím jeho ryzí podstatu - temnotu, zlo a špinavé rouhací praktiky v náruči severské přírody. Pravý zimní naturel. Kdekdo to může vidět jinak, ale já jsem novými Old Wainds zasažen právě tím, jak věrně umí znít.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 22.11.19 9:04

Každá kapela, především jednička na poli prog metalu, se musí posouvat. A po čase přijde doba na velký posun. Leprous ten posun načasovali na rok 2019 a bylo jasné, že už tak dost "mimostylová kapela" bude muset jít hodně dál. Pitfalls je odvážný počin, klobouk dolů. A je v něm skrytá jedna z nejlepších skladeb jejich historie (bezmálna 12-ti minutový nátřesk The Sky Is Red, který je takovým návratem ke starším deskám). Vadí mi dvě věci. Deska ale zní jednak jako sólovka Einara a druhak je zoufalá škoda nevyužít rytmiku, jakou kapela disponuje. Je tam toho málo, Kolstad využit jen částečně, což je fakt škoda. Ale v rámci posunu to asi dává smysl. Kapela chtěla odvážnou desku na hranici experimentálního popu a má ji. Počítám, že tohle bude hodně dlouho deska, o které se bude dost mluvit. A za mne neuvěřitelný pěvecký výkon, který pokud někomu barvou hlasu vadí, je to jeho škoda. Dojmy z mé strany víceméně pozitivní, deska mi dává podstatně víc než minulá Malina. Jako by se právě na Malině zastavil vývoj, zde se kapela konečně dostala o hodně dál a já fakt konzerva nejsem (a nikdy nebudu), takže kvituji s nadšením. Ve výsledku výrazná deska výrazných umělců, která je na hodně poslechů, je v tom hodně. Konzervativní posluchač ale nepobere tento vývoj, čemuž na druhou stranu rozumím. 80%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky