Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Omophagia - 646965

Omophagia646965

Garmfrost25.11.2019
Zdroj: mp3 (320kbps)
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: 646965 udělá radost fanouškům progrese a našlapané techniky. Na své si můžou přijít i milovníci old schoolové řezby. Omophagia je moderní kapelou, ale starých postupů se věru nebojí.

Moderně deathmetalová úderka ze Švýcarska a vlastně v osobě basáka i Brazílie, Omophagia brázdí scénu dlouhých třináct let a aktuální deska s prapodivným názvem 646965 je už třetí v pořadí. Do širšího podvědomí se doposud nedostala, byť už od první nahrávky je zřejmé, že potenciál růstu kapela v sobě má. Předpokládám, že většina si Omophagiu zapamatuje stejně jako já až ve spojitosti s turné s velikány stylu Nile a Hate Eternal, kterým předskakovali. Vstupenkou do extra ligy byl kontrakt s respektovaným labelem Unique Leader Records, díky kterým se hudba těchto výborných muzikantů dostala do světa.

 

omophagia

 

Tohle je moje první zkušenost s hudbou švýcarských techniků a poté, co jsem okusil předchozí nahrávky, jsem rád, že jsem se k nim dostal až teď. Debut byl obyčejný death s dětskými nemocemi, druhé album výborné, ale minulo by mě, avšak 646965 je přesně to pravé ořechové, na co mám chuť. Pečlivě vyvážená esence technické pečlivosti a hračičkosti s brutálními výjezdy a melodickými vstupy podpořená příjemnou barvou nástrojů i hlasu growlera Beniho. Zaregistroval jsem příměry k Decapitated či dokonce Fleshgod Apocalypse… No, to asi ne. Já si vzpomněl na vynikající Archspire. Přičemž Omophagia se drží více deathového kopyta a v podstatě i přímočařejší stavby kompozic, které ocení nejen profesoři prestižních hudebních škol. Hehe! Na své si přijdou rovněž fans Fallujah a prvních dvou desek Beyond Creation. Tím naznačuju dost. Čekat tedy lze špičkové výkony, grandiózní rytmiku a výborný growl. V neposlední řadě je potřeba vytáhnout nevtíravé melodie.

 

Je příjemné, že každý song má svoji vlastní strukturu a do celku zapadá a nesplývá. Obdivuju třetí Evolve, která se po řádném úvodu rozjede do masívních houpanců s temnou sólovou vyhrávkou. Kapela vůbec ráda skáče mezi chytlavými momenty, riffovanými a frázovanými skákačkami a osvobozujícími vstupy. Nathrashlá rubanice Mortal Dissociation uchvátí kytarovými hrátkami se strunami i mašinkami. Kytarový tandem Mischa a Hiqui své nástroje skvěle ovládá. V klidu přeskakují mezi sólovými výjezdy, kily nebo jakými kejkly s tremoly. Nothing Special se zdá být normálnější vypalovačkou. Ovšem jen do první minuty. Pak se mi ze zasekávaček a rytmických změn zatočí hlava.

 

 

Omophagia nám vyrostla a je z ní dospělý, samostatný a velice schopný jedinec. Z obyčejné kapely se stala nevšední. 646965 je radost poslouchat. Myslím si, že si na své přijdou nejen fanoušci progresivního a technicky těžkého umění. Omophagia do svých hrátek propašovala i kus old schoolové chuti a poctivých nakládaček. Melodické vstupy nemusí být překážkou milovníkům smrtící zábavy. Nejsou časté a nepatří do balíčku podlézavých a sladkých. 646965 je osvěžujícím příspěvkem široširé deathové rodiny, kterou možná zatím neobohatili něčím neslýchaným, ale nakročeno k zajímavým zítřkům určitě má.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky