Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Gonius Rex a Onirik jsou zpět se svou pátou podzemní expozicí. Během let tohle spojení tvarovalo svůj black metal až do podoby psychedelicky avantgardního průvodce chodbami, jimž dominuje oheň a zatuchlý puch starých zdí. V překladu Onirik = pokrokový underground pro středně pokročilé. Na scéně nepatří mezi prominenty, ale zaryté poctivce, kteří do své tvorby pašují svébytnost a pokud možno originální vyznění. Za těch téměř dvacet let se vyprofiloval v ojedinělé těleso, které možná nehýří originalitou formou prolínajících se vlivů, ale samo provedení jako jedinečné považovat můžeme.

Lehká teatrálnost, syrová původnost a smysl pro nové výzvy, to vše v sobě pojímá tvorba Onirik. A platí to také pro nové album The Fire Cult Beyond Eternity. S uměleckými sklony Gonia Rexe jsme začali minulý týden odzadu, a to představením rockověji situovaného projektu Noite. Až dnes se dostáváme k Rexově hlavnímu zdroji temného učení, k Onirik. Onirik mají na kontě pět alb. Od debutu Songs for the Apocalypse uběhlo dlouhých patnáct let, a i když už tehdy bylo jisté, že Onirik jdou na věc po svém, v temné kobce všude probíjela elektřina a plíseň na stěnách dávala na srozuměnou, že po nějaké době bude nutné vyjít ven a zase dýchat. Přesto to k puchu sklepa Onirik pořád táhlo.

A dnes? Gonius pořád sbíjí svůj materiál ve stejném kutlochu, ale nedávno se v něm malovalo, uprostřed stojí stůl s knihou, skicami a svícnem. A na zemi už neběhají pavouci, jejich komůrky v rozích překryl koberec. Zvuk se měnil spolu s alby, vyvíjel se celkový obraz kapely a spěl až do bodu, kdy bude spojení všech atributů co možná nejvyváženější. Právě tohle spojení symbolizuje nové album The Fire Cult Beyond Eternity. Možná působí o něco strojověji, ale ve vztahu k minulosti je to jen o celkovém vyladění a seřízení všech součástek okultního mechanismu.

 
Onirik jde album od alba ve svém výrazu dál. Byť se mi na tom minulém po čase omrzel, protože se se svým teatrálním pojetím jevil až moc předvídatelný, s novinkou je tento dojem pryč. Na Casket Dream Veneration mi místy Onirik přišel až moc jako Virus nebo Ved Buens Ende. Byl avantgardnější a jako by v něm zrálo přesvědčení vydat se do trochu jiného světa. The Fire Cult Beyond Eternity ale ve stopách svého předchůdce nejde. Je soudržnější, přesvědčivější a dotaženější právě tím, jak spojit všechny ingredience Onirik v jednu zaprášeně temnou formu umění. Black metal novinky je hustý a zastřený, ale také pořád otevřený k cestám do dalších dveří. Jen je v tomto ohledu méně okázalý a víc sám sebou.

Pohybujeme se tedy na užším území, ale o to jsou kroky rovnější a jistější. Když se potom k té poměrně pomalé sklepní evoluci přidá chuť si více pohrát s melodiemi a distingovaně si zahrozit, jsou tu skladby jako Granted the Vision, Molded into Stone nebo Assigned to the Inexorable Flames, které mi vyčnívají o něco víc, než dobře střežené a pod pokličkou držené tajemství. Vokály mimo havraní skřehot pějí čisté žalmy, což jde někdy na nervy, protože se nijak nemění. Nějaké náznaky v Apathy Of Might nakonec zůstanou jen náznaky. Basička je znovu krásně vytažená a vyautovaná z hlavní, pořád dost smrduté psychedelicko-podzemní jámy pekel. Dost filosofování bylo v Murmurs of the Aging Vessel, kdy si můžu utřepat palici a slastně promnout rety, jakmile včelín v druhé polovině skladby zaparkuje svůj karavan v hrubém riffování a nemíní uhnout.

Celkově jsou hlubiny Onirik svůdné svým naturelem, který je zkrátka zvláštní a trochu jiný, než se běžně z hlubin ozývá. Tuhle svůdnost sice může během poslechu narušit tuhá monotónnost alba, ale i v ní se lze orientovat, pokud k tomu dá hlava svolení. Je záměrná a velmi dobře zpracovaná. Pak už je jasné, že jsme v rámci žánru velmi vysoko (hluboko). Nebo je na vás Onirik pořád moc nóbl a avantgardní? Tak se zkuste najít v primitivnější podobě zla, kterou nabízí Rexův krajan a další průvodce temnotou, mistr Vulturius. Ten hrne vpřed svou hnusnou káru Irae, které letos vyšlo album Lurking in the Depths, a to určitě v tomto směru stojí za pozornost.