|
|
||||||||||
Gonius Rex a Onirik jsou zpět se svou pátou podzemní expozicí. Během let tohle spojení tvarovalo svůj black metal až do podoby psychedelicky avantgardního průvodce chodbami, jimž dominuje oheň a zatuchlý puch starých zdí. V překladu Onirik = pokrokový underground pro středně pokročilé. Na scéně nepatří mezi prominenty, ale zaryté poctivce, kteří do své tvorby pašují svébytnost a pokud možno originální vyznění. Za těch téměř dvacet let se vyprofiloval v ojedinělé těleso, které možná nehýří originalitou formou prolínajících se vlivů, ale samo provedení jako jedinečné považovat můžeme.
Lehká teatrálnost, syrová původnost a smysl pro nové výzvy, to vše v sobě pojímá tvorba Onirik. A platí to také pro nové album The Fire Cult Beyond Eternity. S uměleckými sklony Gonia Rexe jsme začali minulý týden odzadu, a to představením rockověji situovaného projektu Noite. Až dnes se dostáváme k Rexově hlavnímu zdroji temného učení, k Onirik. Onirik mají na kontě pět alb. Od debutu Songs for the Apocalypse uběhlo dlouhých patnáct let, a i když už tehdy bylo jisté, že Onirik jdou na věc po svém, v temné kobce všude probíjela elektřina a plíseň na stěnách dávala na srozuměnou, že po nějaké době bude nutné vyjít ven a zase dýchat. Přesto to k puchu sklepa Onirik pořád táhlo.
A dnes? Gonius pořád sbíjí svůj materiál ve stejném kutlochu, ale nedávno se v něm malovalo, uprostřed stojí stůl s knihou, skicami a svícnem. A na zemi už neběhají pavouci, jejich komůrky v rozích překryl koberec. Zvuk se měnil spolu s alby, vyvíjel se celkový obraz kapely a spěl až do bodu, kdy bude spojení všech atributů co možná nejvyváženější. Právě tohle spojení symbolizuje nové album The Fire Cult Beyond Eternity. Možná působí o něco strojověji, ale ve vztahu k minulosti je to jen o celkovém vyladění a seřízení všech součástek okultního mechanismu.
Onirik jde album od alba ve svém výrazu dál. Byť se mi na tom minulém po čase omrzel, protože se se svým teatrálním pojetím jevil až moc předvídatelný, s novinkou je tento dojem pryč. Na Casket Dream Veneration mi místy Onirik přišel až moc jako Virus nebo Ved Buens Ende. Byl avantgardnější a jako by v něm zrálo přesvědčení vydat se do trochu jiného světa. The Fire Cult Beyond Eternity ale ve stopách svého předchůdce nejde. Je soudržnější, přesvědčivější a dotaženější právě tím, jak spojit všechny ingredience Onirik v jednu zaprášeně temnou formu umění. Black metal novinky je hustý a zastřený, ale také pořád otevřený k cestám do dalších dveří. Jen je v tomto ohledu méně okázalý a víc sám sebou.
Pohybujeme se tedy na užším území, ale o to jsou kroky rovnější a jistější. Když se potom k té poměrně pomalé sklepní evoluci přidá chuť si více pohrát s melodiemi a distingovaně si zahrozit, jsou tu skladby jako Granted the Vision, Molded into Stone nebo Assigned to the Inexorable Flames, které mi vyčnívají o něco víc, než dobře střežené a pod pokličkou držené tajemství. Vokály mimo havraní skřehot pějí čisté žalmy, což jde někdy na nervy, protože se nijak nemění. Nějaké náznaky v Apathy Of Might nakonec zůstanou jen náznaky. Basička je znovu krásně vytažená a vyautovaná z hlavní, pořád dost smrduté psychedelicko-podzemní jámy pekel. Dost filosofování bylo v Murmurs of the Aging Vessel, kdy si můžu utřepat palici a slastně promnout rety, jakmile včelín v druhé polovině skladby zaparkuje svůj karavan v hrubém riffování a nemíní uhnout.
Celkově jsou hlubiny Onirik svůdné svým naturelem, který je zkrátka zvláštní a trochu jiný, než se běžně z hlubin ozývá. Tuhle svůdnost sice může během poslechu narušit tuhá monotónnost alba, ale i v ní se lze orientovat, pokud k tomu dá hlava svolení. Je záměrná a velmi dobře zpracovaná. Pak už je jasné, že jsme v rámci žánru velmi vysoko (hluboko). Nebo je na vás Onirik pořád moc nóbl a avantgardní? Tak se zkuste najít v primitivnější podobě zla, kterou nabízí Rexův krajan a další průvodce temnotou, mistr Vulturius. Ten hrne vpřed svou hnusnou káru Irae, které letos vyšlo album Lurking in the Depths, a to určitě v tomto směru stojí za pozornost.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:I, Voidhanger Records
Vydáno:Září 2020
Žánr:black metal
Gonius Rex - kytara, baskytara, vokál
hosté:
Dirge Rep - bicí
Semjaza - ambient
1. Cult Beyond Eternity
2. Trapped in Flesh, Blood and Dirt
3. Assigned to the Inexorable Flames
4. Melodies of Reflection and Praise
5. Granted the Vision, Molded into Stone
6. Murmurs of the Aging Vessel
7. Apathy of Might
Demonic Obedience
Fatalistic Uprisal of Abhorrent Creation
Grief Circle
Weightless
Ministry
Moral Hygiene
Queensrÿche
Operation Livecrime
Tornado Kid
Hateful 10
Soviet Soviet
Endless
Hanging Garden
Neither Moth nor Rust (EP)
Ephel Duath
Reformula
Witherscape
The Inheritance
Desiderii Marginis
Songs Over Ruins (reedice)
Botanist
VIII: Selenotrope
Domácí kapela Bratrstvo luny ohlašuje příchod pátého studiového alba vydáním prvního singlu Vodopády. Nové album se bude jmenovat Aquarius s podtitule...
2.5.2024Jak už jsme oznámili dříve, na MetalGate právě vychází další knižní titul, který se po řadě blackmetalových tentokrát věnuje death metalu a grindcoru....
2.5.2024Pathology zveřejnili klip ke skladbě Psychotronic Abominations z připravované řadovky Unholy Descent, která vyjde 17. května u Agonia Records.
2.5.2024October Tide natočili klip ke skladbě Unprecedented Aggression z loňské řadovky The Cancer Pledge (naše recenze)
1.5.2024Floridští rouhači vydali koncem dubna nové album nazvané Banished By Sin. Obsahuje dvanáct skladeb znějících jako ten správný chlív.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.