|
|
||||||||||
Lvi a jednorožci, polské podhoubí, stoner a jak praví strýček Bandcamp: “Emotion-filled lyrics, megawatt riffs and rock n' roll leads. Five dudes taking the best out of 90's.” Inu nakonec proč ne. Dvě dekády nazpět se udála spousta zajímavých záležitostí, takže nač znovu vymýšlet stokrát vymyšlené.
Only Sons se ani nijak zvlášť nepokouší tvářit jako inovátoři, pionýři bez bázně a hany vstupující na nikdy neprozkoumaná území, kde Tatrovka Zikmunda s Hanzelkou smutně skládá zbraně, jednoduše nakopnou svůj mondo generator a hrnou vše, co jim přijde do cesty se zarputilostí buldozeru hezky pěkně skrz hory, doly obětavě padajícím Dětem Země pod rachotící pásy navzdory. Pánové rozhodně netrpí stylovou nevyhraněností, ve svém počínání od prvních sekund působí hodně sebejistě, na nic se neptají a sází jeden zářez za druhým.
A právě zde vidím největší, nikoliv jedinou, slabost celého materiálu. I když upírat jakékoliv pokusy o vybočení z pevně daných kolejí by ode mě znamenalo hrubou podpásovku. Sem tam hustý dým přeci jen pročísne paprsek světla jako v případě Bonfire, aneb Planet Caravan v panterovském vydání křížené s Down in a Hole naplno nechávající průchod působivému hlasu zpěváka Andrzeje Nowaka nebo předposlední Holding On nepostrádající, bohužel jako osamoceně se tyčící maják uprostřed oceánu, skutečně zajímavý riff a něco jako silný, zapamatovatelný refrén.
Zbytek materiálu Only Sons táhnou spíše urputností nežli přirozeností. Ano, mění rytmus, sem tam střihnou nějaké to sólíčko, zkoušejí postupně budovat atmosféru, ale celé jsou to jen takové nesmělé náznaky pokaždé končící opět na startovní čáře. Onen prvotní slibný plamínek pocitu posluchačovy zvědavosti se bohužel s přibývajícími minutami nedaří úspěšně přiživovat, rozdmýchávat, chránit před nebezpečnými útoky agresivních závanů nudy a prázdnoty.
Snaha Roba Cooka za bicí soupravou zaplnit prostor je sice chvályhodná, hodně připomínající chobotnicové údery Branna Dailora, ale Mastodon zůstávají pro Only Sons bohužel na míle v nedohlednu. Zbytek ansámblu se totiž zpravidla toulá kdesi v sousedství. Jeho počínání tak ve výsledku vyznívá paradoxně jako rušivý element. Stejně tak neustále se opakující pouze lehounce obměňovaný kytarový podkres přítomný v drtivé většině pasáží, který mi nejpozději s nastupující třetí skladbou lehce drnká na nervy. Tudy cesta nevede. Vůbec bych se nebál trocha osvědčené jednoduchosti a větší přímočarosti. Seškrtat stopáž songů, poprosit Haldora Grunberga, stejně jako v případě personálně spřízněných Moanaa, zodpovědného za zvukovou podobu nahrávky, o malinko vzdušnější master, nicméně všechna čest, oproti výše zmíněným krajanům zní Lions And Unicorns stále jako Pink Floyd koncertující v plně vytížené plechovkárně, což berte v rámci zvukové mizérie portfolia Satanic Audio jako upřímnou poklonu. Následně bychom mohli s klidným svědomím hovořit o velmi zajímavé nahrávce důrazně klepající na dveře okupované lepší společností. Aktuální podoba studiové produkce Only Sons zvládá vcelku pohodlně zaujmout jako nekonfliktní doprovod pro cestování v dopravních prostředcích všeho druhu nebo podkres činností, u nichž není zapotřebí přehnaně precizního soustředění.
V této souvislosti se mi na mysl vkrádá vzpomínka na několik let starý pokus o poslechovou infiltraci mezi zástupy kapel stonerovélo labelu Small Stone, svého času disponující nadstandardně schopnými Sasquatch, Greenleaf, případně jednorázovým projektem Zun, kde však přes veškerý dlouhý kouř dohledání dalších skutečně kvalitních listů znamenalo téměř nadlidský úkol. Průměrný materiál plodí opět jen průměrný (posluchačský) zážitek. I přes velmi slušné provedení se totiž stále bavíme pouze o kompilátu, chvílemi příjemném, ovšem nikterak invenčním.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní náklad
Vydáno:Září 2019
Žánr:rock/metal/stoner
Andrzej Nowak - zpěv
Daniel Kesler - kytara
Łukasz Kursa- kytara
Kamil Stadnicki - baskytara
Rob Cook - bicí
1. Lions and Unicorns
2. Rites of Spring
3. Lovesong
4. Ever Westward
5. Bonfire
6. Nothing Left to Save
7. No One's Eyes
8. Holding On
9. Cabin in the Woods
The Dillinger Escape Plan
One of Us Is the Killer
Rage Against The Machine
Rage Against The Machine
Fear Factory
Genexus
The Algorithm
The Polymorphic Code
Yoth Iria
As the Flame Withers
Simulacre / Archvile King
Simulacre/Archvile King (split)
Emptiness
Vide
Eine Stunde Merzbauten
7305
Naðra
Allir Vegir Til Glötunar
Wayfarer
A Romance With Violence
Worm
Foreverglade
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.