|
|
||||||||||

Naprosto se neodvažuju tipovat, jestli se fanoušci Orgy na novou desku po tolika letech těšili a jestli si vůbec přáli, aby tahle deska vyšla. Orgy, to byl vždycky především Jay Gordon, zpěvák aktivní na všech možných frontách, producent debutní desky Coal Chamber a nyní osmačtyřicetiletý, plastikami vyžehlený oživovatel starých časů. Orgy, to byl rovněž slušný úspěch prvních dvou desek – Candyass (1998) a Vapor Transmission (2000), skvělý cover Blue Monday od New Order, společné koncerty s KoRn, Limp Bizkit, Incubus nebo Rammstein, spolupráce s Johnatanem Davisem či Linkin Park. Ale Orgy byl taky obrovský průser třetí desky Punk Statik Paranoia (2004) a následné vyklizení pozic hned následujícího roku.

K znovuobnovení Orgy došlo v roce 2010, ale až do letoška bylo nutné čekat na ucelenější materiál, který loni předznamenal odpudivý singl Grime of the Century. Čekat šlo proto všechno možné, od navázání na nejlepší tradice industriálem ovlivněného elektronického rocku, který zajistil jménu Orgy alespoň chvilkovou pozornost, až po nanicovatý pokus se zalíbit … komu vlastně? Otázkou totiž je, jestli fanoušci Orgy zestárli společně s kapelou a ta jim dopřeje jejich proci, jestli už dávno odešli a navazovat nebude pro koho, a nebo jestli Orgy kašlou na staré fanoušky jaksi z principu a novou deskou stříhají pásku nové etapě. A ptát se v případě této nahrávky po příčinách a motivacích je naprosto zásadní, přičemž odpověď mi zatím uniká. Naprosto.
Deska „Talk Sick“ jakoby kašlala na všechno a na všechny, nejvíc ale na staré fanoušky Orgy. Rockový základ si vyškrtněme rovnou, převálcovala ho elektronika a digitální svět, což by nemusel být ten největší problém. Depeche Mode máme taky rádi, že jo? Vývoj Radiohead nás taky krásně svrbí na zádech, ne? Jenže sedmero naservírovaných skladeb a jejich pětadvacet minut má k depešákům nebo vývoji Radiohead zatraceně daleko.
Zato velmi blízko k laciným tanečním rytmům a triviálně prázdné skladbě songů, které nejsou nic jiného než duchaprostý pokus o líbivý pop, jen v jiném a na první pohled možná zajímavějším aranžmá. Jenže jde o pouhou fasádu, kostra všech songů je prostá, snaha o to dorovnat se hvězdičkám z MTV až příliš patrná, ale hlavně ve svém výsledku vycházející zcela naprázdno. Respektive míjející se účinkem u toho, kdo očekával něco trochu chytřejšího a snad i doufal v navázání na historii souboru. Účast v taneční sekci MTV totiž možná vyjde, ale to pro kapelu typu Orgy není dobrá vizitka.
Opět se vracím k otázce příčin a motivací. Podstatu lze možná dohledávat ve snaze trefit se do vkusu nynější mládeže, ale především mládeže ze zcela jinak profilovaných skupin. Svého času Orgy poslouchali fanoušci Nine Inch Nails, Fear Factory, Ministry, Pitchshifter, Spineshank a obecně kapel fúzujících elektroniku s kytarovou muzikou, pro něž byli tehdejší Orgy možnou alternativou k mnohem víc proslavenějším kolegům. Orgy současní míří do úplně jiných sfér, svou vizáží se staví do pozice temných gothiků, rebelství dohání už jen žánrovým cejchem electropunku, ale hrají v podstatě primitivní a neskutečně vlezlý elektronický tanečně laděný pop, který bude pro starého fanouška k nepřežití. A to není vůbec dobře.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:D1 Music
Vydáno:Srpen 2015
Žánr:electronic rock / pop
Jay Gordon – zpěv
Carlton Bost – kytary
Nic Speck – baskytara
Creighton Emrick – kytara, synths
Bobby Amaro – bicí, perkuse
1. Talk Sick
2. Spells
3. Suck It
4. Come Back
5. Wide Awake And Dead
6. G Face
7. Monster In Me

Gnaw Their Tongues
Abyss Of Longing Throats

Forgotten Silence
Kras

The Scalar Process
Coagulative Matter

Nocturnal Pestilence
Fire & Shade

Miira
Wellness

Fortid
Völuspá Part III: Fall of the Ages

My Dying Bride
Bring Me Victory (EP)

A Pale Horse Named Death
When the World Becomes Undone

XIII. Století
Vampire Songs tajemství gothických archivů

Hangover in Minsk
Party Is Over

Lišaj
Mezina
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.