Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Phragments - All Towers Must Fall (2CD)

PhragmentsAll Towers Must Fall (2CD)

Victimer28.12.2017
Zdroj: CD (Tumor CD 92) // promo od kapely
Posloucháno na: všem dostupném
VERDIKT: Všechny věže impéria prozatím drží pevné skály, ale je jasné, že pod tíhou apokalyptické orchestrace musí padnout.

Phragments je slovenský dark ambient projekt, jehož hlavní síla pramení v minimalistickém zhudebnění času apokalypsy. V převedení děje do monoliticky neodkladné fáze, kdy se nacházíme v prostředí, kde ono samotné a jeho blízké okolí brzy navěky zhasne pod silou tíživé destrukce. Mluvíme však jazykem přítomnosti, protože je pravdou, že starší materiál oplývá rytmičtější a živější podobou minoritní elektroniky. Poslední tóny ale patří depresivní epice a těch se dnes držme.


Pod štíty kamenných hrdinů dobrovolně sídlí Matej Gyarfáš, autor tohoto sklíčeného, ovšem také monstrózně působícího světa. V mé mysli produkce Phragments funguje na způsob propojení gigantů z krajiny Mordoru a hvězdných nekalostí odkudsi z časoprostoru. Propojení, jenž dává na srozuměnou, že naše dny jsou sečteny.


Přesně s těmito pocity si vychutnávám poslech alba All Towers Must Fall. Klenuté, težké stíny se sklánějí na vyprahlými údolími a při pohledu vzhůru jsme svědky zvláštních jevů a obrazců, které nepatří do tohoto světa. Ona hudba Phragments sama o sobě nepatří mezi běžné strasti běžných smrtelníků. Může evokovat různé představy a parafrázovat reálné osudy těžce zkoušených kultur a zemí, ale její pravý význam vidím daleko od nás.

 


Je to fantaskní temnota. Dílo zkázy vměstnané do valících se zvukových koridorů napříč územím. Po celou dobu poslechu jsme svědky těžké a bezvýchodné situace, apokalyptické mlhoviny, jež se rozprostírá nad krajem a probouzí neodkladné. Drsně servírovaná a monotónně valivá clona skepse, jež je tu a tam doprovázena dalšími vjemy a orchestrálním pozadím.


Album All Towers Must Fall bylo samostatně vydáno již během minulého roku a zkraje toho letošního se dočkalo 2CD vydání, kdy Matejův domácí label zaspolupracoval s Malignant Records a klasickou nahrávku doprovodili live záznamem z Hradeb samoty 2014. Tehdy na rosickém zámku Phragments nabídli první čtyři skladby z aktuálního CD a ty doplnili dvěma dalšími kousky, které na původní vydání nepatří. Jejich pravý význam jsem nedopátral, ale možná jsem se jen málo snažil...


Destrukce světa Phragments probíhá v obstojném zvukovém doprovodu, jehož sílu jsem se snažil poznat co možná nejniterněji. K pravé extázi je daleko, k něčemu, co nemá smysl pokoušet však ještě dál. Spokojenost je na místě, protože tohle ztvárnění fascinace temnotou a apokalypticky burácejícího ambientu je mi celkově po chuti, i když pokud budu chtít skutečně podlehnout, nechám to na ambicióznějších projektech jiných jmen. Platí však jedno - slušná práce.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky