Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Pigsty - Pignation

PigstyPignation

Victimer27.6.2025
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Téměř dokonalá vesmírná mise ve jménu astrálního death metalu. Moderní prasečí majestát.

Dvouhlavé prasečí komando Otyn - Topi je po pěti letech od posledního zářezu Pig Blood zpět ve hře. V roce 2020 předvedli, jak ruku v ruce s moderním a symfo vložkami protkaným matrošem aktuálně hustí svůj death / grind. Kdo rád prasečí ryk, tomu naběhla žíla na čele, ohanbí a nejspíš i spadla čelist. Pigsty to na krvavém albu namlátili báječně. A dnes jsou znovu mezi námi s novým, jen lehce půlhodinu přesahujícím náhulem. Technickým a atmosférickým prasečím zahustěním vesmíru.


Pignation (na obalu Pignations) vládne v astrálu. Žehná nám moderním, prostorovým death metalem, ve kterém pořád dříme zběsilost, ale novinka je rozhodně vyrovnanějším a vyspělejším albem. Pig Blood byla šílenější a taky přeplácanější deska ve smyslu aranží. Dnes Pigsty vsadili na hrubou, nekonečnem se valící hmotu. Žádný bizár, ale maximální současnost a stylová dominance. Naopak na minimum jsou potlačeny jak zmíněné symfo prvky, tak různé další vsuvky. Pignation má svou stabilitu a produkční jistotu. Hutně výpravnou a atraktivní hrdost. Pokud byla huba dokořán u Pig Blood, u novinky jsou dokořán i jiné tělesné otvory. Na mysl se dostanou další kapely zabývající se vesmírnou tématikou. Co třeba Voivod...? Já tam ten jejich odkaz slyším. Bezpochyby i takto lze novou prasečí misi vnímat, protože ta vesmírná psychedelie jde i z jejich strun, úderů a hrdelních kreací.

 


Na podrobnější informace poměrně strohé dílo mluví hudbou. Více slov není třeba dohledávat, jen pustit play a nechat se vystřelit mimo zemskou přitažlivost. Pignation je atmosférický a moderními riffy nahuštěný válec. Osm případů, jak z epizod udělat vesmírné hymny. Aktuální Pigsty jsou tak aktuální a vycizelovaní, že nezbývá než ty otevřené klapačky zavřít a mlčky přihlížet nové prostorové devastaci. Moc superlativ? Možná spíš málo, slova dochází. Tento materiál je prostě síla a směrovka dalším, kteří mají choutky, ale zatím nemají ty správně naběhlé prasečí pyje. Hledáte grindové vyhlazováky? O těch novinka moc není. Je to deathmetalová moderna a psychedelie, chlípně nadimenzovaná devastace. Chytrá a vybroušená. Strojovější než kdy jindy. A ze strojovny káže vepřový King of the Universe přehazujíc si planety jako míčky.


Jestli se to v dnešním světě hemží tzv. velikány, co nemají nic jiného na práci než přeměřovat svoje lulíky eskalacemi a válkami, je vážně lepší si odskočit o patro výš do astrálu. Probudit v sobě víc představivosti a skrz ni vládnout. Pokud si Pigsty chtěli podmanit vesmír, tak si ho podmanili. Jejich ztopořený prasečí velikán epicky stojí v prostoru mezi planetami, bere si co potřebuje a strká do kapsy množství protřelejších a známějších kapel. Jižní Morava je momentálně místem, odkud se startuje směr nekonečno. Posílám pozdravy dolů i nahoru, novou prasečí prací jsou plně poškozen. Pignation úřaduje, Pignation devastuje. Půlhodinová smršť a jeden z nejlepších deathů za poslední dobu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Bhut / 25.11.21 7:50

Konečně nějaká diskuse :) Takže můj názor je ten, že se musím zastat svého redakčního kolegy. V obecné rovině mám rád, když má někdo svůj styl a právě ten Victimerův je mi velmi sympatický a rovnou se i přiznám, že mnohdy i inspirativní. A za další je to přesně tak, jak psal Corrvuss a Jirka - má-li hudba nějaký smysl, který v posluchači vyvolává určité výjevy, tak proč se o ně nepodělit? Já v tom právě vidím autorovo vcítění se do daného muzikantství a důkaz toho, že mu poslech podobného není lhostejný, ale něco v něm vyvolává a působí na něj. Nejlepší pak je si materiál pustit a objevit v něm ty momenty, které jsou popisovány. Sám jsem třeba takhle napsal recenzi na Sigh, kterou dodnes chápu jako živý komentář k poslechu. A když už tu píšu o sobě, tak i uvedu určitou výtku, kterou jsem dostal od svého letitého kamaráda (byl mi i za svědka na svatbě), že když četl jistý rozhovor v jistém tištěném zinu, tak nabyl dojmu, že bych mohl některé formy pojmout jinak, že mu to takhle připadá hrozně malé. Má odpověď byla prostá: to bych pak ale nebyl já. A přesně takovým způsobem to máme, hádám, všichni nadšenečtí pisatelé. Chceme mít svůj rukopis a abstraktní volbu ve vyjádření, protože to činí dané jedinečným a tím nemyslím úpornou snahu pisatele o nějaký formát, ale jasné vnoření se do konkrétní hudby. Přeci jen být za každou cenu nad věcí a vlastně i nestranný, tak od toho je tu Fullmoon a jemu podobní. Tenhle styl sice zavedla Apačka (a tiše přeju klid její duši), ale vzápětí se z toho stal fenomén. Ale abych se vrátil k podnětu reakcí: milé S, neber toto jako nějaký ostrý výsledek odsouzení tvé reakce. Je to diskuse, volné povídání s názory různých lidí. Ten tvůj respektuji a rozumím mu, jen si dovolím jej přehodnotit na příliš wikipedický. Ono je ve skrze snadné napsat holá fakta o daném materiálu a jít přímo k věci, ale kde jsou emoce? Kde je důsledek působnosti? Není pak škoda si nepřečíst dojmy, které nahrávka vyvolala?

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky