|
|
||||||||||
“Když už nejsme lepší než ti ostatní, tak je aspoň přeřveme.” Kolikrát mi tohle motto prolétlo hlavou při poslouchání současné hudební produkce, snad ani nejde spočítat. A v té chvíli bylo úplně jedno, jestli mi hrálo CDčko, gramodeska nebo vypálený soubor uzmutý na síti, společný jmenovatel všech byly nesmyslné studiové úpravy za účelem vyšší hlasitosti na úkor poslouchatelnosti a především zdravého rozumu.
Jeden z dalších příkladů z dost dlouhého zástupu “heavy” a “hutných” nahrávek je aktuální deska německé kapely Planks, jejíž potemnělý obal mě upřímně zaujal hned v době jejího vydání a od té doby před sebou sunu myšlenku na sepsání několika řádek. Historie kapely je poměrně krátká, zahrnuje více méně HC snažení, od kterého bylo postupem doby upuštěno a kromě urputného (a místy až blackově syrového) vokálu, který minimálně po roce dvou potřebuje generálku hlasivek, zamířili Planks do marasmu hutných kytarových spodků a blátivých buldozerů post-HC / sludge scény.
“Funeral mouth” není album nikterak objevné a dokonce by v kruzích některých posluchačů mohlo zavánět až trendem, přesto (a nebo možná právě proto) ho lze přijmout celkem snadno. Přímočaře napsaná muzika s oklikami složitými jen natolik, aby zvědavec vždycky našel zpáteční cestu k hlavnímu směru, tempo převážně svižné, rozbíjené místně rozesetými vyhrávkami řemeslné úrovně a přebuzené kytary hřmotně posazené před všechno ostatní. Aktuálním Planks přiznávám schopnost dát dohromady chytlavé skladby (jakkoliv jsou ulity do jedné formy), načichlé zlou aurou, zoufalstvím a temnou romantikou. Ne, žádný gothic rock...
I přes zjevnou nepůvodnost nelze nahrávce upřít aktuálnost, tahle zhutnělá směsice kytar a hardcorové dravosti má dneska zelenou a příběhů na dané téma z let nedávných si lze přečíst spoustu. Mezi ostatními Planks vynikají možná tím zvukem, kterým se snaží zahladit vše okolo. A nutno přiznat, že se jim to daří. Jako vedlejší produkt ale zahlazují i sami sebe - bubny skoro neslyšitelné (kopák je takový ten velký, co vám pohne se žaludkem, víme?), činely se sypou jak obsah kontejneru na sklo kolečkama vzhůru a z baskytary zbylo těžko identifikovatelné cosi na dně frekvenčního spektra. Smutné. Možná zoufalé.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Golden Antenna Records
Vydáno:Říjen 2012
Žánr:sludge / post metal / HC
Frank Hörsch - baskytara
Benjamin Hintz - bicí
Ralph Schmidt - kytara, zpěv
1. Inconsolable
2. Funeral Mouth
3. An Exorcism Of Sorts
4. Kingdom
5. Agnosia Archetype
6. Weak And Shapeless
7. I Only See Death In You
8. Scythe Imposter
9. The Spectre (Black Knives to White Witches)
10. Desolate, Once...
Planks
Perished Bodies
Dødheimsgard
666 International
Suburban Terrorists
Cut - Throat From The World Of Obsession
Kaviar Kavalier
Bukkake Express
Arsonist Lodge
Iänkaikkinen, Pysyvä, Muuttumaton Pimeys
Megadeth
Super Collider
Wailin Storms
Sick City
Wastage
Slave to the System
Ansur
Warring Factions
Gåte
Nord
In The Woods...
Omnio
Domácí kapela Bratrstvo luny ohlašuje příchod pátého studiového alba vydáním prvního singlu Vodopády. Nové album se bude jmenovat Aquarius s podtitule...
2.5.2024Jak už jsme oznámili dříve, na MetalGate právě vychází další knižní titul, který se po řadě blackmetalových tentokrát věnuje death metalu a grindcoru....
2.5.2024Pathology zveřejnili klip ke skladbě Psychotronic Abominations z připravované řadovky Unholy Descent, která vyjde 17. května u Agonia Records.
2.5.2024October Tide natočili klip ke skladbě Unprecedented Aggression z loňské řadovky The Cancer Pledge (naše recenze)
1.5.2024Floridští rouhači vydali koncem dubna nové album nazvané Banished By Sin. Obsahuje dvanáct skladeb znějících jako ten správný chlív.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.