|
|
||||||||||

Kapelu Playgrounded jsem zatím neregistroval, ačkoliv funguje už od roku 2007 a jejich aktuální deska ukrutného smrtícího názvu The Death of Death je jejich třetí v pořadí. Pokud v sobě máte kousek matematika, tak jste hned z první věty vyvodili prostý fakt, že tahle formace nejsou žádní velcí dříči a letopočty jejich řadovek 2012, 2017 a aktuálně 2022 to jasně dokládají. Jinak Playgrounded jsou Řekové, podle všeho aktuálně usazení v Holandsku (nijak jsem neověřoval) a k jejich novému albu jsem se dostal jenom proto, že vyšlo na Pelagic Records, slibuje prog-rockový/metalový obsah a má žánrově ucházející obal.
Všem úvahám o obsahu nicméně předchází rána palicí do hlavy v podobě prvních vteřin úvodní skladby The Swan, která sice jasně ukazuje, že Playgrounded mají rádi podladěné kytary, ale taky hodně přehulený zvuk. Ten je z mého pohledu natolik špatný, že mi to nedalo a začal jsem pátrat, kde vznikl. Nahrávalo se v Řecku (takže to možná s tím Holandskem nebude tak horké) v MD Recording Studios a možná právě tam pramení můj pocit, že na progový žánr ten zvuk celkově není nic moc. Působí lacině, trochu amatérsky, hodně hrubiánsky, chybí mu přesnost, čistota, čitelnost. Míchal poměrně vyhlášený C. A. Cederberg (Leprous, Anathema,...) a masteroval George Tanderø, opět poměrně známé jméno. Výsledek žádná hitparáda. Kromě ne úplně optimálního náběru nedopadl především mastering, kde se nešetřilo na výkonu kompresorů a finální produkt bych připodobnil k ráně palicí do hlavy.

A je to docela škoda, protože si umím představit, že při slušnějším technickém zázemí a s citlivějším přístupem by se z téhle desky dalo něco vykřesat. Hudebně není špatná a její limity stojí a padají pouze s tím, že Playgrounded docela marně hledají vlastní ksicht a hodně, opravdu hodně se poohlížejí jinde. V jejich případě bych byl opatrný s používáním přívlastku progresivní, protože to, že na mnoha místech napodobují prog-rockové / prog-metalové kapely, ještě z jejich muziky prog nedělá. Je to spíš muzika na pomezí rocku a metalu v rádoby moderním hávu, se silným vlivem elektroniky, nasekanými kytarovými riffy s nádechem hry Adama Jonese (Tool) a s nápaditostí pouze v režimu s. r. o.
Kdo je k mání? Za mě jsou slyšet velké vlivy starších Leprous, místy The Ocean, zmínění Tool, ale spíš jejich odlehčenější varianta A Perfect Circle. Z mého pohledu deska nenabízí žádnou přidanou hodnotu vlastní myšlenky, která by se vymykala z rámce žánrových standardů. Nenabízí žádné dechberoucí hráčské výkony (spíš naopak) a pokud něco zaujme, tak pouze hra na klávesové nástroje a práce s elektronikou, která je na mnoha místech vyloženě otravná (zkuste úvod Rituals nahlas do sluchátek). Částečně je to dáno jejím vytažením v mixu, částečně ale taky tím, že některé kroucení s knoflíkama jde už přes míru snesitelnosti.
Skladby jako takové jsou poslouchatelné celkem v pohodě, plynou jak v klidných, pomalu tekoucích vodách, tak v peřejích kytarových vášní. Umí dávkovat emoce, umí je dávkovat ve správném pořadí a v přiměřené intenzitě, takže působí uvěřitelně a přirozeně. Když to nepřeháním s volume, ztiším desku do takového nevtíravého pozadí, dokážu ji poslouchat bez jakékoliv alergické reakce a místy si ji dokážu docela užít (postupné stupňování skladby Rituals je moc fajn). Tím to ale také končí. Představa, že s ní budu trávit společné chvíle v poslechovce cíleným a soustředěným poslechem, a že si ten čas bez výhrad užiju, taková představa mi úplně nesedí.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Pelagic Records
Vydáno:Březen 2022
Žánr:prog rock / metal
Odisseas Zafeiriou - baskytara
Michael Kotsirakis - kytara
Orestis Zafeiriou - klávesy
Stavros Markonis - zpěv
Giorgos Pouliasis - bicí
1. The Swan
2. Rituals
3. The Death of Death
4. Tomorrow's Rainbow
5. A Road Out of the Flood
6. Our Fire

Spectral Tower
Spectral Tower

Cales
Chants of Steel

Enter Shikari
A Flash Flood Of Colour

Ihsahn
After

My Dying Bride
Bring Me Victory (EP)

The Algorithm
The Polymorphic Code

Dan Deagh Wealcan
Two Straight Horizontal Lines And The Organized Chaos In Between: Director's Cut

Fatalist
Untitled

Draugveil
Cruel World Of Dreams And Fears

Napalm Death
Apex Predator - Easy Meat

Stoned Jesus
Seven Thunders Roar
Právě vychází Melankolia, třetí deska finských hardcore / noise rockerů Stolen Kidneys. Jak se dělá sonický bigbít v Oulu si poslechněte ZDE.
28.6.20266. listopadu vyjde pod názvem In the Shadow of Your Shadow desáté album post-metalových velikánů Cult Of Luna. Jeho titulní skladba je k poslechu ZDE.
27.6.2026Po tři roky starém debutovému albu Monsters se připomíná americký projekt Elektrikill s novým albem Küntzpiracy. Užijete si dobrou tvrdou elektroniku ...
27.6.2026Aneb v září bude nový Cales!
26.6.202617. července vychází Nowhere Speaks, nové album post blackových kutilů Emptiness. Stane se tak znovu pod labelem Season Of Mist a víc jak pět let od c...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.