|
|
||||||||||

K Poppy Ackroyd opravdu dobře sedí přívlastek inovativní. Její současná deska už sice není až takovým inovátorem a událostí, jako její Escapement z roku 2012, pořád ale jde o pozoruhodné dílo. S Poppy se pohybujeme v žánru neo-classical či spíše moderní vážné hudby, hodně provázané s elektronikou, jakou ale často ani nestihnete postřehnout (často pouze v rytmech). Kdo by zatoužil ještě více přiblížit a zaostřit na makro detail, Poppy se účastnila projektu Hidden Orchestra a našla své místo v portfoliu vydavatelství One Little Indian, což znamená především Björk. Dalším známým jménem budiž i Asgeir. Samotná Poppy je hlavně pianistkou, ale z recenze a poté především z desky zjistíte, že zdaleka nezůstala jen u černobílých klapek.
V úvodu doporučuji přečíst si rozhovor s ní na m-magazine.co.uk, od kterého jsem si dovolil se i částečně odrazit k této recenzi. Uděláte si ucelenější představu o ní jako o umělci a o tom, co má vlastně za sebou.
Aktuální deska z roku 2018 je kombinací dřevěnných dechových nástrojů (píšťala a klarinet) spolu s perkusemi na poměrně zajímavý nástroj zvaný hang. Ten jsem si navždy spojil s produkcí Portico Quartet, kteří dokud se takto jmenovali, tento nástroj využívali jako zásadní rytmickou složku. V případě Poppy je to zajímavá a vlastně i tradiční změna daná historií, kdy se s každou další deskou orientovala na jinou dominanci nástrojů..
"I wanted to follow on from the concept behind my first two albums. On Escapement, I used sounds from only the piano and violin to make the album, and on Feathers I used a range of keyboard and string instruments."
Stojí za zmínku fakt, že Poppy je zároveň houslistkou a že velké procento smyčcových aranží je právě její prací a hrou. Druhým faktem je, že se obklopila lidmi jako je Manu Delago (Björk, Cinematic Orchestra nebo Anoushka Shankar) a Mike Lesirge (spolupracujícím s jedničkou Ninja Tune Bonobem). Takže výsledná produkce je hodně v tomto stylu.
Resolve je deska plná nádherných kompozic, vše vždy v základu podpořeno klapkami jejího piána a vymalováno v nejužším prostoru okolo aranžemi ze živých nástrojů. Když si vezmu, že celé toto vzniklo na principu dvouletých "sessions" s muzikanty, kdy se neustále dolaďovali detaily, jsem unešen jednoduchou krásou kompozic. Poppy je totiž vyškolená umělkyně, která až postupem času (právě i díky fungování v Hidden Orchestra) začala poslouchat své věci jinak.
"The biggest change for me with music over the years has been to do with listening. When I started to produce my own music, I learned to listen in a way that I never did as a classically trained performer. I now focus much more on the final sound of everything I do, in addition to the emotional content of the music and the physical side of playing an instrument."
Resolve baví svou paletou zvuků, perkusí a tím, jak to v kompozicích žije vlastním životem. Je v tom obrovská spousta detailů, vše často stojí na jednoduché a přitom složitě se rozrůstající kostře piánového motivu. Za dlouhou dobu, co se neo-classical stylu věnuji, jsem už slyšel mnoho a toto dílo stavím vedle Maxe Rychtera (není ale tak dramatická a emotivní) a dalších, bez otálení. Je z toho cítit radost z hraní, odvaha a chuť experimentovat. Ta neskončila na začátku, ona trvá a do tohoto žánru přispívá hodně zajímavými díly. Na ploše 47 minut v deseti skladbách dokáže rozpoutat chytlavou a přemýšlivou paletu zvukomaleb. Každý detail, každý odraz, vše je vyladěno na maximální vyznění a výsledná post-produkce musela být docela zábava - je tam mnoho detailů, mnoho zvuků nástrojů obráceno pozpátku, perkuse se doplňují s každým rozvibrováním nástrojů. Je to taková rozkvetlá louka plná květin, stonků, barev... v tu či onu dobu tím vším prolétne vítr, co na okamžik pročísne tvary a zanechá spoustu dojmů a zvuků. Odrazů. Načne příběhy, nad kterými můžete i nemusíte přemýšlet.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:One Little Indian Records
Vydáno:Únor 2018
Žánr:neo-classical
Poppy Ackroyd - piáno, housle, produkce, aranže
Manu Delago - hang
Mike Lesirge - klarinet, flétna
Jo Quail - viloncello
1. Paper
2. Light
3. The Calm Before
4. Resolve
5. Quail
6. The Dream
7. Time
8. Luna
9. Stems
10. Trains

Monumentum Damnati
In The Tomb Of A Forgotten King

Ex Deo
Romulus

The Ruins Of Beverast
Blood Vaults - The Blazing Gospel of Heinrich Kramer

Suicidism
Neural Landscape

ASC
Realm Of The Infinite

Hadit
With Joy and Ardour Through the Incommensurable Path

Lamb Of God
Resolution

Rara Avis
The Portrait

Harm
October Fire

Blind Guardian
Beyond the Red Mirror

Maudlin
A Sign of Time
Deus Deceptor je nová melo-deathmetalová banda ze severu Finska, které 15. ledna vyjde debutové album Eternal Eclipse. Stane se tak pod labelem Invers...
20.11.2026Deathmetaloví filozofové Contrarian jsou zpět se svým šestým studiovým počinem – Escaping Depravity. Album vychází 27. listopadu u labelu Willowtip.
19.11.2026Nejnovější videoklip z alba My Heart Has No Home od domácí kapeloy Awrizis je ke skladbě Chiroptera. Klik SEM.
19.11.2026Hlásí se Björn ze Stockholmu a jeho atmo-blackový projekt Isvidd, a to s nově vydaným singlem Scars of a Thousand Lakes. Poslech ZDE.
19.11.2026V pátek 27. listopadu se v pražském klubu Subzero potkají dvě kapely, které posouvají hranice současného kytarového experimentu a těžkotonážní psyched...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.