Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Když jsem vlky slyšela poprvé, srdce mi doslova explodovalo nad operním hlasem Attily Dorna. A moje první živá zkušenost, na níž jsem se účastnila, se odehrála na třetím ročníku Metalfestu v Plzni. Kam se hrabali legendární Megadeth! Po jejich vystoupení se v amfiteátru mluvilo jen a jen o nich a troufám si vyzdvihnout je na samotný vrcholek celého Metalfestu.

Powerwolf fungují již od roku 2003 a od té doby zatím vydali čtyři alba. Jejich nejnovější nahrávka byla pojmenována ,,Blood of the Saints´´.

Intro pod názvem "Agnus Dei" působí na mé pocity tak trochu mučednicky. Mým obrazem v myšlenkách jsou temná zákoutí kláštera, který se ukrývá v hlubokých černých lesích. Vlci se sbíhají z lesů na krvavé hody a mlha, hustá jako smetana do kávy, klesá v tato místa a ukrývá pod svou peřinou všechna ta tajemství, která nám odhalí následující skladby. "Sanctified with Dynamite", na albu druhá v pořadí, je výbušná píseň zmiňující prokletí a smrt. Hned po ní následuje asi jedna z mých nejoblíbenějších skladeb od kapely celkově, a to "We drink your blood". Vlci pijí krev svatého za půlnoční rudé oblohy a vyvolávají krvavá božstva! Nedá se přeslechnout, že Powerwolf mají texty s náboženskými a hororovými prvky. Snad je tomu tak díky Dornově lásce k rumunským legendám o vlkodlacích, snad z důvodu jiného. Tyhle dvě skladby jsou na albu asi nejsilnější a sluší se jistě dodat, že úžasné jsou rovněž videoklipy, které k nim byly natočeny.  

Klid po bouři přináší melodie "Murder at midnight", ale ne na dlouho. Pohoda se záhy mění v příběh vraha, který utočí jako přízrak v noční scéně. Pořád ještě není dost krve, která je u "All we need is Blood" tolik potřeba. Attila Dorn má vůdčí hlas, který vede své ovečky k samotnému zdroji životadárné tekutiny. Rychlá a impulzivní "Dead boys don´t cry" s textem, který se vysmívá smrti, má dokonalý začátek, kde Dorn opět potvrzuje sílu svého hlasu.

Tak trochu nový nádech a rozdíl od předchozích skladeb přináší song nazvaný "Son of a wolf". Je pomalejší a snad ne tolik monotónní, jak by se mohly zdát některé melodie slyšené doposud. Další klam pomalé skladby přichází u písně "Night of the werewolves", protože nakonec se vše mění do původní rychlé šablony. "Phantom of the funeral" a "Die, die crucified" se opět drží v rychlejším tempu a výjimkou přiznává až závěrečná "Ira Sancti", která je pomalejší a více než tematiku hororovou, obsahuje prvky náboženské. Album je zakončeno zvuky bouře a vytím lykanů.