|
|
||||||||||

Německou kapelu Radare jsem nikdy moc nesledoval, i když jejich předchozí desku Im Argen (2015) jsem díky jejímu vydání na Golden Antenna Records a pěknému obalu zachytil. Obal té aktuální by mě k poslechu nikdy nepřiměl, nicméně pravda je, že mnohem většího kýče po stejné linii dosáhli finští Besra se svou nahrávkou Anhedonia. Čest každému, komu se líbí. K poslechu měl přiměl prostý fakt, že se deska s podivným německo-anglickým názvem Der Endless Dream objevila v poště a na jakékoliv výmluvy bylo najednou pozdě.
V promo řečech se píše o tom, že tohle album prozkoumává zmatek adolescentních tužeb a představuje příběh o útěku a touze být součástí něčeho smysluplného a pravdivého, pod čímž si samozřejmě můžete představit tisíc a jednu pikantní story ze života s větší či menší porcí reálného základu, naivity, hlouposti, čehokoliv. Co konkrétně měla kapela na mysli a jak s tím záměrem naložila, můžeme jen spekulovat, protože deska je komplet instrumentální a veškeré své sdělení předává pouze prostřednictvím kytar, baskytary, bicích, synťáků, saxofonu a klarinetu. A není to snadná práce ... myšleno pro posluchače, protože deska je to ultra pomalá, ospalá a celou dobu mám pocit, že by jí prospěl nějaký vizuální doprovod. Plátno za kapelou, projekce aspoň s detailem na letícího motýla, protože hudba sama o sobě postrádá naprosto jakékoliv ambice zaujmout na první dobrou. Je to post-rock bez gradací a bez dynamiky, post-rock velmi komorní a natolik citlivý, že při jakékoliv vaší hlasitější odezvě se všichni hráči utečou schovat kamsi za oponu.
Dominantou zvuku Der Endless Dream jsou především syntezátory a současně s nimi kytary většinou protáhlé přes nějaké efekty a pedály (něco jako wah wah, nejsem kytarista...), což obojí vytváří ambientně laděnou náladovou hudbu, u níž rytmika nehraje zásadní roli. Jde prakticky o přesný opak takových Maserati, s nimiž by šlo díky zmíněným syntezátorům najít nejedno pojítko, ale narozdíl od kterých Radare netančí, ale lehce pospávají a dumají nad problémy dospívajícího jedince. Vlastně mi přijde docela divné, že celé toto bouřlivé téma (co si vzpomínám na svoje období) je zhudebněno tak nekonfliktně, přemýšlivě a evidentně dost promyšleně.
Bez ohledu na ústřední téma desky a jeho překvapivé uchopení se mi ale líbí, že Radare nejsou pokustóni hrající na náhodu s velkými řečmi okolo, ale technici s velkým citem pro to, jaký zvuk použít, jak ho po cestě do reprobeden rozebrat, jaký efekt k němu přidat, kdy lehounce přitlačit a kdy se naopak stáhnout hluboko do sebe. Z tohoto pohledu je Der Endless Dream silně promyšlenou deskou, jejíž minimalismus nemá základ v lenosti a v neschopnosti, ale v jasné myšlence vedené cílevědomým uměleckým záměrem. A stejné je to s hostujícími nástroji (saxofon, klarinet), které by šly zneužít a vyždímat do mrtě, ale nic takového se neděje - záměrně se jejich role omezuje na malé střípky dobře zakomponované do celkové hudební mozaiky.
Rozhodně si nemyslím, že k téhle desce si budete hledat cestu nějak snadno nebo že jsme se já sám při jejím poslechu dobral absolutního pochopení. Nejspíš nedobral a vlastně mi je to svým způsobem jedno. Její poslech si umím užít, když na něj mám zrovna náladu (netvrdím, že kdovíjak často), její limity beru celkem přirozeně a třeba akusticky zahrané bicí si vyloženě užívám, jakkoliv jejich role nepatří k hlavním. Der Endlees Dream jsem se naučil brát jako citlivý a nekonfliktní soundtrack určený ke kontemplaci a rozjímání. O zmatku adolescentních let samozřejmě nemůže být řeč.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Golden Antenna Records
Vydáno:Březen 2019
Žánr:slow instrumental post-rock
Henrik Eichmann - bicí, synths, klarinet
Dominik Fink - baskytara, saxofon
Fabian Bremer - kytara, synths
Jobst M. Feit - kytara, synths, piano, organ
hosté:
Matthias Jurisch - trombon
Dondgerd Gardocelli - struny
1. Loup De Mer
2. Stalked
3. Eternal Love
4. Der Endless Dream
5. Who Put The Fear In You
Room
7. Second Son

The Squirm
In A Decadent Apathy

Grave Miasma
Odori Sepulcrorum

Abigorum
Foretaste of Justice

Vortex
Moloch

Ewigkeit
DISClose

Cradle Of Filth
Damnation And A Day

Them
Manor of the Se7en Gables

Aaltoja
Polku

Insect Ark
Raw Blood Singing

Wormlust
The Feral Wisdom

AthanaTheos
Cross. Deny. Glorify.
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.