Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Rebaelliun - Under the Sign of Rebellion

RebaelliunUnder the Sign of Rebellion

Garmfrost13.11.2023
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Under the Sign of Rebellion je manifestem hněvu a vzdoru.

Brazilská horda Rebaelliun holdující surové formě death metalu s vydáváním řadových alb nikam nekvaltuje. Aktuální Under the Sign of Rebellion je teprve čtvrtou deskou v pořadí. Rebaelliun se zjevili na scéně už na sklonku devadesátek, nicméně po vydání druhého počinu Annihilation sena půl druhé dekády odmlčeli. Od návratové a velice zdařilé desky The Hell's Decrees uteklo opět sedm let a vznikal tak prostor pro dohady o dalším rozpadu.

 

Rebaelliun opustili pohostinnou stáj labelu Hammerheart Records a vsadili na polského vydavatele Agonia Records, který má možnost a schopnost kapelu dostat do širokého povědomí a nakopnout tak zájem nejen pamětníků, ale i nových možných fans. Kapela sama o sobě se mnoho nezměnila. Možná už nemůžeme mluvit o naprostém extrému prvních desek. Nahrávka s názvem evokujícím ikonickou perlu všech perel se honosí krapet čistší produkcí, díky které je poslech příjemným zážitkem.

 

rebaelliun 

 

Under the Sign of Rebellion ještě nazpíval Lohy Fabiano, který s kapelou válčil přes dvacet let a vyjma debutu nahrál všechny dosavadní desky. Bohůmžel vloni zemřel, ale zůstala po něm tato památka. Jeho party drží Rebaelliun přesně tam, kde je jejich fans mají rádi. Uvidí se, jak se bude dařit jeho nástupci - rovněž basujícímu growlerovi Brunovi Aňaňa, jehož můžete znát z Postmortem Inc. nebo M26.

 

Under the Sign of Rebellion je dle slov vydavatele manifestem hněvu a vzdoru. Tentokrát proč ne? Z tohoto alba podobné emoce doslova cákají na všechny strany. Nevím, zda souhlasit se vším, každopádně Rebaelliun jsou na vrcholu svých možností. Kapela skvěle zhodnocuje své zkušenosti a přitom nezapomíná být stále vzteklou bestií, které nestačí žít z dávné slávy. Žádnou únavu postarších pánů jsem nezaznamenal. Vášnivý naturel se v jejich případě pojí s láskou k temnotě a odporu vůči vládnoucím třídám či křesťanství. Trochu klišé, viďte, ale nijak trapné. Kapele to ve svém rozpoložení sluší.

 

Máme zde jedenáct vypalovaček hnaných variabilním tempem. Stopáž necelých čtyřicet minut je pro tento styl tak akorát. Všechno příjemně odsýpá, nezahálí. Styl Rebaelliun, jak bylo řečeno výše, není bezhlavým bordelem, v němž se vyznat, je kumšt. Borci hrnou to, co umí, co milují, a čemu věří. Neobjevují nic nového, vše se odehrává na známém poli. Nikoho však nekopírují, nebudeme-li se rýpat v mnohdy hodně slyšitelných asociacích známých nejen v brazilských vodách.

 

 

Dobrý death metal v rukou Rebaelliun potěší každého milovníka ryzího stylu a dobré muziky. Kapela ví, jak docílit toho, co chce říct. Jsou suroví, ale hrubost podporují dobrým muzikantstvím. Nepřesahují nikam, jsou čistě deathovou smečkou. Tohle se nedaří každému, přejme jim tedy, ať se jim daří i s novou posilou. Nebudou to mít lehké.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky