Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Red Apollo - Altruist

Red ApolloAltruist

Symptom30.9.2016
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Creative GigaWorks T40
VERDIKT: Existuje vícero důvodů, proč se k desce vracet. Jedním z nich je, že samotná hudba nezní jako vyškrábaná ze dna hrnce, druhým pak fakt, že desítka skladeb s dalšími poslechy jen roste.

Klip k poslední skladbě Remnants Of A Blazing Sun představuje Red Apollo v téměř celé jejich šíři s melodickými vyhrávkami počínaje a prudšími výstupy konče. Nápad představit kapelu v syrové formě bez zbytečných příkras evokuje video ke skladbě A Mon Âme od Amenry; v našem případě bez slow motion efektu. Ztvárnění videa je z pohledu zachycení emocí kolujících v hudbě pochopitelné, ale z odstupu ne až tak zaujatého posluchače může působit i lehce úsměvně.

 

V porovnání s předchozí deskou Marche Funèbre (2012) – která sázela na stejné hudební atributy, byť v trochu jiném nazvučení a s větším podílem explozivních riffů – jde o zvukově přitažlivější dílo s typicky hlubokým zvukem podladěných kytar. Nesporným faktem o aktuálním výtvoru německé čtveřice je dobrý poměr mezi relaxační a údernou složkou. Přestože penzum kapely by mělo ležet hlavně v post-hardcoreovém běsnění (a vlastně to tak je), jeví se Altruist jako určité zvolnění dřívějšího nasazení.

 

V rámci svého žánru je album pestré na zajímavé nápady, leč na větší expedice za hranice konvenčních postupů se nepouští (vyjma obligátních ambientních vsuvek). Výraz kapely jasně směřuje k odkazu švédských Cult Of Luna a příznivci jejich stylu zde budou jako doma. Samozřejmostí jsou i blackovější a post-rockové pasáže. Christopherův hlasový rejstřík není zrovna rozsáhlý a obsahuje vlastně jen hrubý hrdelní chrapot, který ponejvíce připomíná Aarona Turnera z dobře známých Isis. Jak by asi vyzněly jemnější úseky s čistým vokálem, se nedozvíme, ale to nevadí, žánr je ložený a dominantním prvkem ideálního vokálu má být agrese.

 

Abych vás tedy uvedl do děje, Red Apollo umí zhodnotit sílu a drift svých skladeb (resp. jejich částí) a zasadit je do konzistentního celku, v němž zůstává prostor pro překvapení otevřen. Pak může outro sedmé Dissociative zahřát vkusnou klavírní kompozicí a instrumentální intermezzo Our Lucid Dreams nechá rozeznít galaktické dálavy. Titulní skladba Altruist tlačí na pilu hned od první noty a předčí jí jedině hypnotická pecka The Slaving Eyes, která mě ke kapele přivedla. Hodinový materiál je výborná žánrová poslechovka, na které participuje spousta různých hudebních žánrů a chytlavých nápadů se svěžím groovem.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Mirek M / 4.8.16 13:27

Na tom, že jde o skvělou kapelu, se určitě shodneme a z recenze to, doufám, jasně vyplývá :) Ale prog rockovou modernu si představuji trochu jinak. Zvuk Different Light mi zkrátka silně evokuje desky z osmdesátých let, na nichž jsem vyrůstal (i ty Yes a Genesis tam slyším spíše z tohohle období), proto ta nostalgie. Zejména klávesy mají naprosto typický osmdesátkový sound. Ale neberu to úplně jako nějakou výtku, naopak jsem velmi rád, že mi někdo tohle období mýho hudebního dospívání připomněl v takhle luxusním muzikantském balení. Unitopii mám taky moc rád, ale tam ti Genesis jsou slyšet opravdu výrazně :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Milan "Bhut" Snopek / 30.9.16 13:40odpovědět

Souhlas, je to příjemná deska. Taky jsem to chtěl psát, ale nějak z toho sešlo...

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky