Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Root - The Temple In The Underworld

RootThe Temple In The Underworld

Bhut28.10.2010
Zdroj: CD
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Deska The Temple In The Underworld se stala jakýmsi kultem nejen tuzemské black metalové scény. Její bohatá struktura je něčím, co se opravdu jen tak neohraje. Vynikající atmosféra, jež z deska číší umí promlouvat k mnoha posluchačům. Podobnost se skandinávskou legendou Bathory je velmi znatelná a příjemná.

Třetí fošna tuzemských black-dark metalových jezdců Root dostala do vínku jméno The Temple In The Underworld. Oproti svým předchůdcům je tato deska daleko více epičtější, různorodější a propracovanější. Líbivé pomalé smutné i veselé melodie jsou střídány black metalovými nájezdy žhnoucího inferna. Big Bossův hlas zde zní snad ve všech možných podobách, kterých je tato osobnost schopna ve svém hrdle vyvolat. Z desky doslova číší píle se kterou byla jistě stvořena. Díky tomuto albu se tato banda vyhoupla zas o několik stupínků výše. Slávu toto album sklízí dodnes a stává se vyhledávaným materiálem. Bohaté využití kláves a akustické kytary dodává tomuto dílu zcela nový rozměr. Posluchač se neocitá jen pod prudkou smrští metalových nájezdů pekelných démonů. Deska je tedy vskutku velmi rozličná a pestrá, jistě to není záležitost na první poslech. I když i ten dokáže skvěle uchvátit a vtáhnout do nitra. I samotný obal alba umí pohltit. Je na něm vyobrazena trojice pekelných bytostí. Prostřední postava má hlavu bafometa, která nápadně připomíná obal prvotní desky severské legendy Bathory. Ona vůbec hudba Root je v jistých případech značně podobná této švédské bandě. Však si také tehdy Root vysloužili označení za tuzemskou obdobu Bathory

 

Otvírákem alba je jakési intro. Nejprve zazní několikrát za sebou gong, poté se rozezní bouře a do ní melancholická hra na piano. Po intru nastupuje Casilda's Song, výborná blacková pecka s velmi pestrou strukturuou. Bohatě se střídá i zbůsob Big Bossova zpěvu, který převážně zní ve vysokých tóninách. Po ní přichází píseň jejíž název je totožný se jménem alba, čili The Temple in The Underworld. Živější, melodičtější věc s pestrými pasážemi a tajemnou atmosférou. Píseň je zakončena hrou hrací skříňky, jak bizardní. Další song jménem Aposiopesis je pomalou, chmurnou procházkou podsvětím. Obsahuje úžasné melodie a výborný zpěv, který posluchače vtáhne. Konce písně nenápadně přejde v pátou The Solitude, která je jen takovou ambientní mezihrou. Šestá Voices from... je opět jen takové intermezzo. Nyní jsou však ke slyšení jen hlasy zpívající monolitou melodii. Další regulérní skladbou je až sedmá The Wall. Melodická svižná pecka s bohatou náplní. Následuje song The Old Ones s trochu středověkým začátkem. Zbytek skladby se pak nese v duchu blackového stylu s výbornými vokálními plochami a úžasnými melodiemi. Devátá Message je nervózní tvrdá záležitost. Desáté místo obsadila balada jménem My Name.... Mnozí jistě tuší, jaké to jméno asi je. Z textu to také jasně vyplývá: "My name is Death." Akustická kytara doprovází celou píseň plus sem tam nějaký ten vstup kláves pro okrášlení atmosféry. Následující My Deep Mystery je svěží pecka ve středně rychlém tempu. Obsahuje opět velmi povedené vokální plochy. Big Bossův hlas je vskutku nezaměnitelný a dokonalý. Freebee je pak poněkud chaotickou skladbou dosti neúměrnou. Jedná se o změť různých nálad, spíše song pro zábavu než regulérní píseň. Následující bonusová Dogrova říše je znovu natočenou skladbou z někdejšího dema War Of Rats. Nyní skladba dostala novou tvář a jeví se jako silná blacková záležitost. Povedený kousek. Závěr desky tvoří další staronový kousek Poselstvo temnot. Syrová skladba s mrazivě pomalým tempem.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

kruton / 10.1.25 2:06odpovědět

Není to špatná deska, ale black metal?

Death / 3.12.16 11:35odpovědět

Moje nejoblíbenější album Root.Skvělá deska s nadčasovým songem My name isDeath a možná ještě dokonalejším Aposiopesis.Dokonalé album. Děkuji Root

Kveetaak / 22.11.16 11:22odpovědět

Kult!

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky