Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Savages - Silence Yourself

SavagesSilence Yourself

David3.8.2013
Zdroj: FLAC
Posloucháno na: Yamaha CDX-480, Yamaha AX-490, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Čtveřice divoženek poskládala kolekci písní, v níž se střetává osudovost Joy Division, rozervanost Bauhaus, nekompromisnost Killing Joke i hypnotizující rytmy Gang Of Four.

1979 / Anglie / Černá / Bílá / Post-punk / Bauhaus / Killing Joke / Joy Division. STŘIH! 2013 / Anglie / Černá / Bílá / Post-punk / Savages.

 

Tři dekády jakoby neexistovaly. Vzrušující chvíle, kdy svět objevoval mrazivou krásu ostře řezaných výtvorů kapel, které ovlivnily nejednu generaci následovníků, jsou zpět. Savages těží z minulosti. Nepokrytě. Originalitu nečekejte, přesto Silence Yourself uchvátí, uhrane a nepustí.

 

Proč?

 

Jednoduchost. Opravdovost. Vášeň. Cit. Postoj.

 

Přijde vám to povědomé? Ano. Přesně tyto atributy splňovaly všechny rané výtvory post-punkových legend. Atributy, které určují dělicí čáru mezi odpadem a elitou. Atributy, které jsou synonymy Silence Yourself.

 

 

Čtveřice divoženek poskládala kolekci písní, v níž se střetává osudovost Joy Division, rozervanost Bauhaus, nekompromisnost Killing Joke i hypnotizující rytmy Gang Of Four. Přesto Savages nesklouzávají od zřetelné inspirace k prachsprostému kopírování. Převážná část dějství se odehrává ve zrychleném tempu, zvolnění přicházejí sporadicky. Narušení kompaktnosti se nekoná. Kvalitativní výkyvy neexistují. Úderné a snadno zapamatovatelné kousky střídají neméně naléhavé, atmosféričtější songy napnuté až k prasknutí především díky hlasu Jenny Beth, jenž má sílu rozeznít zvony a trhat ledy. Ani zbylý trojlístek nezaostává. Savages jsou vyspělé těleso. Přesvědčivé. Sebejisté. Ve svém ranku momentálně postrádající jakoukoliv vážnější konkurenci. Body dolů pouze za zbytečně přehulený zvuk.

 

Čas ukáže, kam budou směřovat jejich kroky, zdali dokáží ještě posunout již tak vysoko posazenou laťku.  Z jejich debutu jsem nicméně nadšen!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 4.4.14 14:15

Ty jo... já furt žiju v tom, že Tres Lunas je poslední deska :D Nějak jsem zastydl. Tubular Bells mám rád, nejraději asi trojku. Rád si užívám Voyager, to je perfektní věc, kterou jsem doporučil jedné masérce a ona to album od té doby používá jako kulisu při své práci. Hodně se mi líbí i Five Miles Out, což je dobová rocková klasika. Krom toho si živě pamatuji záznam ze silvestrovského koncertu v roce 2000 v Berlíně. Někde bych vyhrabal ještě záznam na MC. Jinými slovy, Mike mi měl vždy co říct a rád se nechám oslovit i letos :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Jirka D. / 13.3.14 6:49odpovědět

Souhlas, je to skvělá deska, ke které jsem se dostal až teď, s odstupem času, ale to nehraje roli. Zvuk je bohužel rozsekaný na sra**u, v některých pasážích se to sype jak kontejner na sklo. Jinak ale velmi příjemné překvapení, šikovný holky...

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky