Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Scheitan - Travelling in Ancient Times

ScheitanTravelling in Ancient Times

Victimer8.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Precizní black, jež se pak v kariéře kapely neopakoval.

Vzpomínka na jeden zapomenutý a pro mnohé neškodný black art.

 

Zvráceným průsmykem v čase jsem se přenesl zpět a načerpal nemálo okultních a fantaskních sil v podobě debutového alba švédských mrtvol SCHEITAN. Dávno tomu, co jsem pilně sjížděl tento zanedbaný a nedoceněný opus na MC nosiči pošramocené kvality. Po letech jeho aktivace působí jako temný balzám na pobledlou black metalou duši revírního zbloudilce. A právě do těchto člověkem nedotčených míst produkce SCHEITAN skvěle pasuje. Další (celkem jsou tři) výtvory seskupení netřeba hledat a kazit si iluze, kapela údajně poté směřovala své kroky do vod death n´rollu a onen přerod si nechám navždy unikat. Chci se dále procházet starými koryty či vymletými stezkami, preludovat ústy na list jitrocele a tiše usínat v deštivé noci přikryt jen smrkovím.

 

scheitan


Je to speciální nahrávka. V ní se snoubí vše k temnému umění potřebné. Mnoho lidí nevzpomene, mnoho z nich ba ani netuší, kudy vede nejkratší cesta do útrob země. A SCHEITAN umí býti věrnými průvodci. Leckomu se může zdát nahrávka až příliš obyčejná, snad i průměrná a ničím nevybočující, ale pro mé nastavené mantinely jak má znít black metal, čpí sírou a doutná z mlhoviny, právě tak jak je mému srdci milé. A díky tomuto zvláštnímu spojení s klidným svědomím řadím "Travelling In Ancient Times" mezi úhlavní likvidátory slunce a spokojenosti oněch let. Ano, Enslaved či Emperor jsou výše a dlouhodobá trvanlivost je vystřeluje do nadpozemských dimenzí, ale SCHEITAN je zkrátka sázka na jistotu, která nezklame ani po letech. Nenávist z nich sálá a přirozně se ve tmě objímá s atmosférickým patosem či hrdě vypráví dávné pověsti. Jednoduše přímočarý materiál pojímací vše podstané z černého kovu. Vždyť je přece jedno kolik kilogramů kláves v sobě duch Scheitan nese, kolik dobrého či záhrobního soundu vydal z lůna a ke kolika černokněžníkům se ve svých textech obrací. Netřeba dumat, je to zaručeně podkožní materiál.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.12.16 10:51

Dobře napsaná recenze, sice si myslim, že není zcela objektivní, ale tohle hodnocení si Michael Kocáb zaslouží, protože mi naštval. Měl jsem z alba přesně stejné pocity (ze začátku), ale protože mam Michaela rád, tak jsem to album cca týden intenzivně poslouchal a změnil jsem názor. Hudebně si myslim, že je to nabouchaná progresivní hudba, ale texty jsou strašný a většina vokálů mě irituje. Dále nechápu (přesně jak píše recenzent) opravdu některé zbytečné ingredience alba jako např. 3 minuty! trvající úvod jinak pak výborný skladby chaos. Atd. Myslim, že geniální skladatel se projevuje nejen tím, co na album dá, ale taky tím, co tam nedá. Takhle mi to připadá jako bych poslouchal Beethovenovu Devátou k reklamě na hajzlpapír, nebo jako kdyby někdo na Výkřik od Muncha přimaloval košík velikonočních vajec a králíčka. Ale co s tim? Michael by potřeboval producenta, kterej by ho korigoval, protože tohle už je chronickej problém a spíše se zhoršuje (Zakyslík..., Pražský Výběr 2..., Abstrakt). Deska Aftershocks byla natočena za pár týdnů a protože jsou tam anglický texty a byl jasně danej styl, tak se velmi povedla. Hudební svoboda neznamená, že se dá splácat dohromady spoustu kravin s výbornou hudbou a divit se, že to pak není kladně přijatý....

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky