Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Self-Hatred - Hlubiny

Self-HatredHlubiny

Garmfrost25.6.2018
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: na všem a všude
VERDIKT: Hlubiny jsou lahodné emocionální silou a vyspělou instrumentací.

Navážu na Jirkova slova v úvodu recenze na debut českých zasmušilců Self-Hatred Theia, kde se zamýšlel nad stavem současné doomové scény. Srovnáme-li počet skupin dnes s dobou v devadesátých letech, je jasné, že je to v háji. Kapel, holdujícím pomalému a smutnému toku těžkého olova, je vskutku jako šafránu. Tehdy doslova jich vznikalo každý den deset a hodně jich bylo hodně dobrých. Ne však každá. Myslím si, že tehdy se až na pár výjimek jednalo o trend a nyní jen o vášeň. Kapel je pár, většina jejich nahrávek je ale srovnatelná se světovou produkcí. Taková je i nová deska Self-Hatred, nazpívaná komplet v českém jazyce, nazvaná Hlubiny.

 

Self-Hatred za pouhé dva roky od Theia učinili velký posun. A to jak po stránce výrazové, tak kompoziční. Theia působila jako zajímavý příspěvek do doomové rodiny, Hlubiny jsou lahodné emocionální silou a vyspělou instrumentací. Měl jsem obavy, jak se Kaťas popasuje s growlem pojatou češtinou. Tohle spojení většinou dopadá katastrofálně. Zpěváci pokud nemají ta správně malebná slova a hlas, kterým dokážou tahle slova a spojení hezky ohýbat, nakonec zapadnou mezi „elitu“ českého metalu. Pak není rozdíl mezi doomerem nebo bigbiťákem. Kaťas mé očekávání naštěstí nenaplnil. Jeho zpěv je skvělý. Ani si nesnažím představit Hlubiny v angličtině. Není to nutné. Vše je přirozené, příjemné. Texty zvučné i poetické. Zároveň silné. Vnikají do hlubin duše, lidského nitra, kde pro neempatického jedince může být ouzko, ale pro člověka, který se vcítit umí a nebojí se vlastních strašáků, může být lyrika Hlubin nesmírně obohacující.

 

 

Hlubiny nemají dlouhou stopáž. Na poměry žánru velice krátkou. Necelé tři čtvrtě hodiny nejsou pro doomový spolek vskutku moc. Self-Hatred se dokážou vyjádřit v pěti minutových intervalech a zároveň ve skladbách hýřit epičností. Dlouhé plochy vlastně ani dlouhé nejsou, to jen skladatelé zručností oplývající malují surrealistické obrazy rozmáchlou elegancí.

 

O Self-Hatred by šlo v klidu říct, že navazují na starou dobrou školu doomu z devadesátek. To platilo zejména u debutu. Nyní se do ryzí bolesti vkrádají i post-rockové kytarové vlny. Do trýznivého naturelu se dostal i kus blackmetalové černoty. O žádný crossover se ovšem nejedná. Písně jsou semknuté pevnou stavební architekturou, aniž by postrádaly vzdušné víry. Neuzavírají se do vnitřní kobky, jak by se z textů mohlo zdát a jak se nabízí. Skladby doslova létají společně s tesklivými vyhrávkami a sametovou basou. Ani rytmus není pro styl typický. Neustoupí z pomalého tempa, ale je variabilní a stejně vášnivý jako zpěv či kytary.

 

 

Překvapením není vyspělost novinky. Jí se chlubilo i debutové album. Myslím si, že nečekaně impulzivní může být atmosférická síla melodií a lyrická upřímnost textů. Není těžké se s nimi ztotožnit, či si je zazpívat. Letošní doomová nadílka není kdoví jak bohatá co do kvantity, ale do kvality určitě ano. Po vynikajících Et Moriemur, kteří mi vyrazili dech, přichází skromnější Self-Hatred, aby mi dech vrátili a pomohli mi vzlétnout. Hlubiny jsou deskou výtečnou. Co z takovou přinese album příští… Nechme se překvapit.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

insun / 3.5.18 11:40

...jen k upřesnění:váš zin je jediný do kterého jsme CD poslali a to jen proto, že si ho tady pan Bhut vyžádal po našem optání redakce a když se ho tento model už přejedl jak píše(téměř celé CD je umístěno na našem Bandzone-kde jsem v prvním kontaktním emailu nasměroval) , neměl se k tomu logicky hlásit...pak recenze vypadá tak jak vypadá..přes většinu plochy tu pan Bhut polemizuje nad tím, jak kapela funguje nebo nefunguje, místo aby se věnoval nahrávce, kterou chtěl zrecenzovat..a hazí do prostoru fráze o použitých melodiích-jako že jsme je od někud vzali?.. a pokud ano, tak odkud a prosím konkrétně?!..dále o ženském zpěvu, který má být dle jeho slov operní.., dále se tu dočítám o klávesových solech, které ale ve skutečnosti jako klasické klávesové solo na nahrávce nenajdete byt' v jediném zastoupení..ovšem ano.. klávesy jsou u nás plnohodnotný nástroj, který často obohacuje harmonii a tudíž je často slyšet a místy vytváří, jak se tu píše, až umělé symfonie, což je dnes vlastně u kapel, které si nemohou dovolit orchestr, vlastně standart a často je tomu i u kapel, které si ho dovolit mohou, avšak není to při dnešních možnostech zvukových bank kláves nutnost, ale i u těchto umělých symfonií musíte party nástrojů, které ji tvoří, vytvořit, aby vám to výslednou symfonii dalo...takže ano jsou tam často slyšet klávesy a je to záměr!!...kdyby nebyl...věřte, bylo by tomu jinak..tak tedy dík za recenzi...hodit to CD do kanálu udělal bych líp a ještě bych ušetřil za poštovné a ve finále bych nemusel číst, jak jsme vám to vlastně vnutili... a přebal ..ano nevyšel tak, jak jsme si představovali...nemyslím ted předlohu, nýbrž její zpracování, ale přece..jde hlavně o hudbu a o to nám i šlo na tomto CD...tím pádem záhada, o co nám vlastně jde nebo šlo vyřešena jest.. takže bud'te zdrávi a už nikdy víc!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky