Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sepultura - The Mediator Between Head and Hands Must Be the Heart

SepulturaThe Mediator Between Head and Hands Must Be the Heart

Jirka D.24.2.2015
Zdroj: limitovaná edice CD + DVD v 8-panelovém digipaku (# 27361 30990)
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Sepultura životná, Sepultura hledající nové cesty a výzvy. Klaním se, takových není moc.

Pozdě? Určitě lepší než vůbec, znáte to... Je to vlastně trochu z podivem, že Cavalerovým kapelám jsem se i přes mizérii obsahu věnoval v recenzích pravidelně, zatímco tahle výborná deska od Sepultury zůstala beze zmínky. Vyšla už téměř před půldruhým rokem a dodnes mám pocit (a měl jsem ho i v čase jejího vydání), že zůstala jaksi nepochopena, nedoceněna. Že fanoušky zaskočila natolik, že od ní raději dali ruce pryč.

 

A přitom by to byla velká škoda, protože poslední album od Sepultury je ve všech ohledech (nebo skoro ve všech) povedená nahrávka, která ukazuje nikoliv ustrnulou kapelu hrající své jisté, ale kapelu životnou a hledající nové cesty a výzvy. Kolik jich je v dnešní první lize světového metalu?

 

Pokud čerpáte prvotní dojmy z obalů a jejich grafického zpracování, a přijde-li vám tento temný a zlověstný, pak přesně takovou můžete čekat i muziku. Sepultura jakoby se vrátila do mladých let (někam do období kolem Beheath The Remains), pozapomněla na předchozí album (jakkoliv skvělé), svůj zvuk udusala kamsi pod zem a velkou část energie vrhla do vytvoření nehezké a temné atmosféry.

 

 

Právě ucelenost a vyrovnanost alba, směřující kamsi k horizontu temného mraku na obzoru, mi přijde velmi povedená. Změny v tempu nebo v aranžérském přístupu jsou provedeny citlivě, není jich mnoho a přichází v ten správný okamžik. Na desce je jedna oddechová skladba („Grief“), jedna věc s větším ethno nádechem (závěrečná předělávka „Da lama ao caos“) a zbytek tvrdě maká pro celek a na posluchači, který snadno končí s lehkým traumatem. Nikdo z muzikantů nikde neexhibuje, na uzdě se drží i Kisser, jehož kytara zostra vyřezává jen místy, a ze všech je cítit maximální snaha pracovat pro tým, pro kapelu.

 

O to výborněji pak funguje zapojení hostujících hráčů, z nichž zmiňme především Fredo Ortize a jeho perkuse. Na nahrávce je zaslechnete na mnoha místech, ale vždy v pečlivě odměřeném množství, vždy ve správný čas a se včasným ústupem ze scény. Ostatně tahle promyšlená a ve výsledku skvěle fungující střídmost je cítit z desky jako z celku velmi zřetelně. Jen málokdo dokáže začít skladbu lehkou orchestrací a chorálem (úvod „The Vatican“) a přitom nesklouznout k laciné pompéznosti a jalovosti (kolik je dnes takových kapel a skladeb snad netřeba připomínat!). Ne tak Sepultura. Žádná trapná snaha a velký efekt, ale jednoduchý chorál skvěle umocňující atmosféru a zavčas mizející ze scény.

 

Ve výsledku tak mám z tohohle alba jen ty nejlepší dojmy. Sepultura se prezentuje jako dospělá a přemýšlející kapela, skladatelsky na výši, která se nebojí zkoušet, hledat a experimentovat. Bylo by to snadné hrnout stále ten jejich thrash metal s trochou ethna, ale taky velmi laciné a ve výsledku zbytečné. Není třeba diskutovat o tom, že tahle cesta může být pro mnohé fans těžko přijatelná (ostatně právě ohlasy na tuhle desku tomu nasvědčují) a že existují cesty pohodlnější a schůdnější. Ale právě díky onomu hledačství a odvaze zkoušet nové přístupy mě tahle deska baví asi nejvíc. Kapely nebojící se nepochopení je třeba mít v úctě.

 

Sepultura digipak


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Sorgh / 4.3.15 5:49

Dobrá připomínka. Tohle album si určitě nezaslouží skončit na smeťáku dějin. Taky mi trvalo než sem ho "dal", ale jak už se tady píše, je to cesta vpřed bez ohlížení do minulosti. Dost dobry.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Sorgh / 4.3.15 5:49odpovědět

Dobrá připomínka. Tohle album si určitě nezaslouží skončit na smeťáku dějin. Taky mi trvalo než sem ho "dal", ale jak už se tady píše, je to cesta vpřed bez ohlížení do minulosti. Dost dobry.

Victimer / 24.2.15 15:25odpovědět

Nemám co dodat, je to fakt nátěr a Cavalerovi zbyly jen dredy pro pláč. Ze začátku jsem tu desku nepobíral a nevěnoval jí dostatek času, ale dneska ji beru úplně jinak. Byl jsem trouba.

David Kasík / 24.2.15 13:57odpovědět

Tohle album mám moc rád, vracím se pravidelně a stále je co objevovat... oproti Cavalerovic cirkusu úplně jiná liga. CD edice vypadá fajn, vinyl se také povedl - jiný master a méně řezavý zvuk, ale porovnávám jen s flac verzí...

-krusty- / 24.2.15 12:46odpovědět

Skvělé album, jak píše Jirka: kapela nestojí na místě, ale ŹIJE. Z hudby je cítit vývoj a touha něco tvořit - a ne jen donekonečna vyhrávat sto let staré hity. Kašlou na reunion s Cavalerou a nestydí se za současnou tvář s "novým" vokalistou, kterého tupí jedinci nikdy nepřijmou. Tohle je thrash s atmosférou, a těch není nikdy dost! Sepultura mne baví víc než kdy jindy...

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky