Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Shadows - Shadows (EP)

ShadowsShadows (EP)

Garmfrost25.3.2021
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Ikona death metalu zkusila vyrazit po odlišné stezce, ale zdá se, že zabloudila. Debut Shadows měl znít velkolepě a rozmáchle, nicméně zůstalo pouze u pokusu. Album se valí, skáče v rytmu, ale neutíká.

Nikdy by mě nenapadlo, že v pionýru a veteránu deathmetalové temnoty Alexu Bouksovi dřímá doommetalové srdce plné nonšalantní ospalosti a touhy starý styl obohatit svými nápady. Alex oslovil bývalé členy Goreaphopia a multiinstrumenatistu Lanceho Waltra, čehož výsledkem je dark avantgardně doomový projekt Shadows.

 

shadows

 

Stylové označení berte s velkou rezervou. Death metalu se sice nedočkáte, nicméně avantgardního metalu teprve ne. Staří vlčáci oprášili své dávné kořeny, což by podle jejich slov měly být legendy Pink Floyd, Sisters of Mercy, Celtic Frost, Mercyful Fate, Black Sabbath nebo Voivod. Už z výčtu je zjevné, že Alex nebo vydávající label Agonia Records přehání. Podobná míchanice by musela znít jako Mr. Bungle nebo Fantomas a ne ospale a vylidněně, což je případ eponymního EP debutu Shadows. Abych se konečně mohl věnovat muzice a ne pouhému představení all star projektu s ambicemi oprášit osmdesátá léta, konstatuji, že vyjmenovaným veličinám se Shadows neblíží ani na dohled a už vůbec ne všem dohromady.

 

Základem Shadows je absolutně přímočarý doom řízlý stoner rockem, můžu-li styl nahrávky aspoň nějak nazvat. Z desky necítím ani náznakem gotický rock, black nebo starý hard rock a o art rocku nebo kosmickém thrash metalu ani nemluvě. Kdyby Shadows bylo alespoň tak chytlavé, jako je závěrečná Ancient Eyes, neřešil bych zde stylové škatulky, které stejně v dnešní době dávno neplatí, a když, tak nejsou podstatné. Nechtěl jsem to říct naplno, ale vyjmenovávání ikon a přirovnávání nahrávky k odlesku dávných hvězd je bohůmžel to nejzajímavější, co Shadows nabízí. Deska je nudná až běda. Šestice skladeb se nese v neměnném duchu hned od úvodní Ghosts of Old. Bezpohlavní kytary šokují zejména tím, že je nahrály ikony death metalu. Titulní skladba dává vzpomenout na staré Sabbaty, ale všechno zazdí fádní zpěv bez barvy a zápachu. Deska se valí, skáče v rytmu. Není dlouhá, ale neutíká. Nebaví.

 

 

Pánům nelze upřít muzikantskou jistotu, se kterou se snaží vyplnit kompoziční neohrabanost. Ve svých domovských kapelách tito chlápci platí za mega hvězdy a jsem přesvědčen, že oprávněně. V Shadows nefunguje prakticky nic. Nejslabším dílkem skládanky je už zmíněný zpěv Jake G. Albu nepomůže ani zvuk nebo master od Tore Stjerny. Zajímalo by mě, zda je chyba pouze na mém vysílači nebo rozčarování cítí i někdo jiný.  


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky