Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sibireal - Blood Color Sky

SibirealBlood Color Sky

Garmfrost27.10.2020
Zdroj: CD, 4-panelový digipak, mp3 / promo od Satanath Records
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Divoký mix blacku s thrashem je zde kořeněn hc/grind corem s uštěkanými zpěvy, které nemají daleko ke křiku na ulici. To stejné platí i pro muziku. Jednotlivé party jsou na sebe nalepeny, aniž by někdo přemýšlel, že k sobě nepatří a nepůsobí příjemně.

Povědomí o tajemném projektu ze západní Sibiře Sibireal není zatím nijak rozšířené, byť se borci pohybují na scéně už pár let. Pod názvem Hysteria před dvanácti lety začali zkoušet, co jejich nástroje umí a hledali své výrazivo. Zřejmě kopírovali, co se dalo. Prý zkoušeli do svého podivného death metalu zmutovat i vlivy Black Sabbath… Nicméně pod názvem Sibireal fungují sedm let. Na kontě mají EP Giennah a aktuální dlouhohrající debut Blood Color Sky. S Black Sabbath nemá jejich tvorba společného zhola nic. Styl Sibireal by se dal s přivřením očí popsat jako teatrální mix thrashe s blackem a ostatními metalovými odnožemi.

 

Byť tedy nejsou Sibireal žádnými nováčky, jejich debut není nic jiného, než plně začátečnické dílo. Je vidět, že kluky baví hrát, že umí hrát a že spolu s vydavatelem věnovali velkou péči i grafické podobě své nahrávky. Za to jim patří pochvala. Čtyř-panelový digipak není nic moc, ale použité barvy byly vybrány vcelku dobře. Front cover s jakýmsi monstrem je stejně jako logo a název alba ovšem vrcholem fádnosti. Vložený booklet se všemi texty, infu o Sibireal a děkovačkou, se tyto zápory jakoby snaží vynahradit. Zajímalo by mě, nakolik mají v grafice prsty Sibireal a na kolik vydávající label Wings of Destruction.

 

sibireal

 

Asi bych se měl více věnovat hudbě a zpěvu než digipaku, ale přiznávám se, že muzika a hlavně zpěv je dost velká bída a nuda. Snažil jsem se poslouchat Blood Color Sky střízlivý i pod vlivem, doma i na cestách, ale výsledný dojem je pokaždé stejný. Je mi kapely líto, že se stavím k výsledku jejich dlouhého snažení takto, avšak nemůžu jinak.

 

Vlastně nejvýraznější song s nejsilnější atmosférou je hned úvodní, šamanská Aktilirauw. Ta album otevírá vskutku nadstandardně. Její zaříkačská nátura s lidovými nástroji mě namlsala na nějaký sibiřský pagan, ale hned po skončení nastalo rozčarování. Titulní skladba působí jako facka pro vystřízlivění. Divoký mix blacku s thrashem je zde kořeněn hc/grind corem s uštěkanými zpěvy, které nemají daleko ke křiku na ulici. To stejné platí i pro muziku. Jednotlivé party jsou na sebe nalepeny, aniž by někdo přemýšlel, že k sobě nepatří a nepůsobí příjemně. Abych pouze nebrblal, sem tam se touto divočinou mihne slibný motiv, to když se kapela uklidní a nechá se nést jednotnou melodickou linkou. Dost skladbám škodí zpěvákův hlas. Ten se snaží o pestrost, ale snaha je málo. Barva jeho hlasu je opravdu nehezká. Nejhorší však je, když se pustí do čistého zpěvu. Jeho možnosti nesahají daleko. Neudrží tón ani moment a o jeho rozsahu ani nemluvě. Hrůza hrůz.

 

 

Blood Color Sky je bezkonkurenčně nejslabším promem, které se mi letos dostalo do rukou. Ve svých recenzích se vyhýbám označení typu odpad, průšvih atd. ale v případě debutu Sibireal se těmto označením blížím. Vzhledem k tomu, že kapela není na počátku své kariéry, ale hrají už pár let a nahrají tohle, nevidím nic pozitivního v její budoucnosti. Ale třeba jsem jen zapšklý starý pisálek, co si hojí vlastní mindráky a Blood Color Sky si své posluchače najde. Zkuste si schválně pustit vloženou ukázku a udělejte si vlastní názor. Mě Sibireal nepřesvědčili. Těch deset procent budiž připsáno úvodní skladbě. Zbytek je děs běs.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky