Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sight Welder - Reveries

Sight WelderReveries

Sorgh9.2.2026
Zdroj: bandcamp, youtube
Posloucháno na: PC, mobil
VERDIKT: Reveries je sludge metal, který se nevymyká tradiční představě o tom, jak má znít. Že pochází z Izraele, vás ani nenapadne.

Izrael není zrovna kolébkou metalu, ale i zde se zrodilo několik dobrých kapel, z nichž některé mohou být zvány kultovní, minimálně v tamní oblasti. Vzpomeňme Orphaned Land, Salem, nebo třeba Arallu. Teď se k nim přidala nová kapela Sight Welder, která se věnuje sludge metalu s lehkými přesahy mimo žánr.

 

Album Reveries je debutní nahrávka z letošního ledna. Je to docela ostrá deska, která si nepotrpí na něžnosti. Semele vás ve směsi divokých riffů, bahnitých válců a různých forem řevu. Určitě to není album jedné formy, naopak jich do sebe kloubí víc. Výsledný dojem je působivý a rozdílnost skladeb nepůsobí nijak rozháraně. Ať nás skladby vedou jakoukoliv cestou, nakonec se vždy vrátíme na začátek a uzavřeme symetrický kruh. Ponejvíc se bahníme v meandrech sludge, garážový zvuk bicích a odvázaná kytara navozuje pocit lehkomyslnosti stoner metalu, ale cesta nás zavede i k černým skalám okultního místa opěvovaného omšelým poustevníkem. Zabloudit nemůžeme, cesta nás jasně vede k začátku našeho putování. Reveries by mohlo sedět posluchačům Kylesa nebo Unhold, ale má co říci i temnějším náturám.

 

Přesto, že mám tenhle žánr rád, poslech téhle desky je pro mě velkou výzvou. A to z důvodu vokální stránky alba. Hlas zpěvačky Dorin mě celkově nebere, ale protože střídá několik způsobů zpěvu, tak každý na mě působí trošku jinak. Ze srovnání asi nejlépe vychází zběsilý řev kontrolující rychlé pasáže, který se inspiruje v depresivně blackových vokálech. Takový, jaký najdeme např. v Coming In The Way, Takhle je to dobré, vynervovaná ženská zní vždycky věrohodně. Horší je to v pomalých pasážích, kde své hlasivky tlačí do vypjatých poloh a spíš mluví než zpívá. Zní to hodně amatérsky, pokus znít drsně, ale není to tam. No a do třetice čistý zpěv. Tady asi nejvíc vyniká její neškolený hlas. Takhle si může zpívat ženská při úklidu, ale ze studia bych ji hnal sviňským krokem. Takže album u mě body za zpěv nezíská.

 

Hudba je o něčem jiném. Ta mě celkem baví, a i když kdovíjakou originalitou nesrší, je to zábava, která k tomuto stylu patří. Skladby střídají různé nálady, přiznávají náklonnost k různým žánrům, ale dominuje sludge metal. Cítím velké nasazení v jakémkoliv momentě, ať posloucháme kytarové brumlání v klidnějších pasážích nebo během drtících riffů. Rytmus se nechá jen vzácně strhnout k divočejším výkonům, přesto čas utíká tempem uvolněné laviny. Hodně mě baví místa, kde Sight Welder vsadí na odlehčenější rockovou notu. To vidím lítat kalhotky na pódium a pracně budovaná image temné kapely je pryč. Avšak proč ne? Druhá půlka skladby The Quiet One je prostě skvělá a i vokál se dá tolerovat. Je to ojedinělá pasáž ukazující, že i v blátě se občas zatřpytí nějaký krystal. 

 

Letnou nebo O2 arénu by asi nezaplnili, ale v klubu by Sight Welder mohli způsobit pěknou paseku. Hrají živelně, skladbám nechybí nápady a pro spoustu lidí bude zpěv naprosto v pohodě. Reveries je upozorněním, že v Izraeli to stále žije.



Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky