Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sixth Dimension - Trauma (EP)

Sixth DimensionTrauma (EP)

Jirka D.20.4.2016
Zdroj: CD-R v slime case obalu // promo od kapely
Posloucháno na: Pioneer PD-S504 / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Sixth Dimension hrají thrash metal k tanci pod pódiem, ale určitě ne k poslechu z desky. A jak proklamují songu Šest stop pod zem - na hrubej pytel hrubá záplata.

Možná by se slušelo začít s trochou historie a přiblížit dosavadní působení mostecko-teplické kapely Sixth Dimension na české a vzhledem k blízkým hranicím i německé scéně, ale bylo by to nadlouho. Máte-li prostor a dostatečnou odolnost vůči pravopisné anarchii, zkuste kapelní bandzone. Nemáte-li, snad vám bude postačovat informace o tom, že kapela hraje thrash metal, že ho hraje od roku 2002 a že aktuální EP je jejich druhá krátkometrážní deska. K těmto dvěma si přičtěte jedno demo a jednu desku svým rozsahem long-play.

 

Kde začít a nevypadat hned jako protiva? Snad u konstatování, že thrash metal SD je prehistorická záležitost, která by na konci českých 80. let působila spíš jako obdivem k zahraničním ikonám podmíněný první pokus o vlastní tvorbu. V roce 2016 je deska navzdory thrashmetalové módě v podstatě zjevení, které lze vysvětlit pouze nadšením všech zúčastněných. Jenže samotné nadšení dobrou desku nedělá.

 

Každej jenom kecá,

Strach nad hlavou visí

Když má dojít na věc

Sám tam jseš!

 

Hudební obsah minidesky Trauma si zachovává jakýsi standard většinou rychlejšího thrashe, který zdaleka neoplývá skladatelskou nápaditostí ani hráčskou zručností, i když alespoň kytary zajímavý motiv občas vykouzlí. SD sází na osvědčené a - přiznejme si - dost provařené postupy, které sice táhnou aspoň většinou patřičným groovem, ale lhali bychom si do vlastní kapsy, kdybychom si nepřiznali třicet let zkušeností s bleděmodrými variacemi téhož.

 

Zdaleka nejzajímavější věci se ale dějí na poli zpěvu a textů, tedy spíše frází a chrapláku ve stylu "zlej chlap". Asi protože metal. Obojí bohužel nemá nejmenší snahu opustit ty nejjednodušší metalové stereotypy, ale mnohdy mám naopak dojem, jakoby snahou a záměrem bylo právě toto. V případě vokálu navíc ani nejde mluvit o zpěvu, ale spíše o jakémsi předříkávání frází, mnohdy nahrazených otřepaným českým příslovím, kterým dochází dech obsahově i vlastním provedením velmi brzo. Kombinací s jednoduchými veršovánkami textů vzniká potom směs, která zanechává dojmy nikoliv nepodobné těm z thrash metalu věnovanému dokumentu Kmeny. Vysvětlením a omluvou by snad mohla být snaha o nadsázku a dost možná i parodii, ale pokud jsem kontext pochopil správně, všechno je to myšleno vážně. Bůh s námi!

 

Praporučík Kotrmeletz

dostal pažbou přes krmeletz,

bude muset na koberetz

S přeraženou sanicí,

přešel blbec hranici

 v ruce držel vopitzi…

 

Při prvním poslechu nahrávky jsem navíc nabyl dojmu, že jde o nějaký živák, amatérsky sejmutý a následně nijak moc neupravovaný. Nechápal jsem vytažení vokálu, hrozný zvuk bicích s nepříjemným virblem v čele a úvodní intro s nepovedenou imitací kostelního zvonu. Nechápal jsem toho ještě víc a až po přečtení informace o tom, že vše kolem zvuku si kapela zajišťovala sama, to začalo dávat smysl. Album je z pohledu zvuku na úrovni demonahrávky, která v porovnání s možnostmi a výsledky současného domácího nahrávání vytváří dojem králíčka sedícího před kobrou. Přeju dobrou chuť.

 

Asi nemám problém respektovat to, že pohledy na muziku jsou různé a že thrash metal má svá specifika, která některým přijdou jako ty jediné a správné životní jistoty. Bohužel mám v případě této nahrávky dojem, že i kdybychom slevili ze svých nároků na hudební nápaditost a snahu otisknout muzice svůj vlastní výraz, nezbyl by nám ani solidní thrash metal. Jak jsem psal v úvodu – album Trauma působí prehistorickým dojmem a mnoho okamžiků hodných pozornosti na něm najít nelze. Prakticky žádné.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

GF666 / 18.8.15 19:17

Na českou scénu se patří z vysoka vy... Když jim mažete med kolem huby, tak se to lísá, ale běda říct, že se to zkrátka nepovedlo... To je řevu. Najednou to už není, díky pane redaktore, ale ten pisálek má v uších nastláno... To je přístup? Já coby muzikant zírám na tvrzení, když neumíš hrát, nekritizuj. Ale pokud tě baví, chválit můžeš? To je jak na dětským hřišti. Baví mě místní urážky lidí, že pro autora recenze je hudba novýho Brichty moc tvrdá, a že asi poslouchá Mandrage atd. Když se mrknete na jeho sled recenzí a reportu, je jasné, že naopak poslouchá mnohem mnohem tvrdší a brutálnější muziku a že se Datlovi věnoval hlavně kvůli tomu, že ho deska coby fanouška starší tvorby tohoto umělce zkrátka rozčarovala. Z diskuse nevím, zda jsou legračnější fanoušci AB nebo pan B sám, jak se snaží mít poslední slovo. Tak nelíbilo, no! Svět jde dál. Věřím, že si desku koupí i tak dostatek lidí, co ji budou nadšeni a že ve Sparku se objeví chválivá recenze a rozhovor. Tak o co jde? Nelíbí no. Autorovi recenze vzkazuji, ať se nenechá odradit a dál píše bez obav z davového šílenství a vzteku. Nelíbí, no!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky