Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Představme si místo, kde ostré vlny řežou do skal na pobřeží, kde vítr neustává a kde platí právo silnějšího. Představme si ostrov Skagos, jenž ve svých syrových podmínkách rozehrává příběh blízce spjatý s vlivy a tradicemi původních obyvatel ostrova. Zdá se, že jde o místo naprosto svobodné, kde neplatí žádná z moderních terminologií, natož současných návyků. Ocitáme se v prostoru, který už kdysi dávno ztratil svůj význam a jeho odkaz byl nadobro zapomenut. Skagos jsou těmi, kdo vzpomínky na něj vyvolávají. Se vším přesvědčením a hloubkou. Znovu v těsném spojení s naturální podstatou ostrova a také s lidmi, co na něm žijí. Ti jsou zase těsně spjatí s myšlenkou kanibalismu... Inu, jak se říká u nás na vsi, silnější pes mrdá.

Zatím druhá velká nahrávka těchto příznivců atavismu je už rok stará záležitost, přesto bych nerad, aby zcela netknuta zapadla do historie. Byla by to škoda, protože její odkaz umí zasáhnout a povolit uzdu fantazie. Vymaníme-li se z myšlenek na krásné, ovšem pro normálního smrtelníka poměrně nepříjemné prostředí, ocitáme se na hudebním poli black metalu, ze kterého podstata kapely vychází. Jeho přírodní vyznění je velmi často doprovázeno prvky šamanství a různě položených vokálů, které vedle ambietních ploch suplují éterickou filosofii nahrávky. Prostor dostanou akustické nástroje, ovšem charakterizovat hned jejich význam v ostrovním způsobu života jako folkový, by bylo dost nešťastné. Ze spojení všech nálad a prvků je důležité si odnést jedno - pocit na bázi mystického prožitku v uzavřené komunitě a daleko odsud. V přítomnosti chatrných stavení lemujících vystupující les z chladné mlhoviny, starobylých symbolů a projevů živelného chování.

Anarchic je deskou, jenž se ocitá jak v hladině snění a zastřených představ, tak v nekompromisních poryvech black metalu. S polohou vyklidnění i krvavých výlevů pak Skagos pracují na ploše přesahující jednu hodinu a celkově by bylo vhodné je doporučit především vnímavým duším. Třeba těm, kteří si libují v horském prostředí, kde nadmořská výška odděluje zeleň od prázdných zasněžených planin a přitom považují za nutné mít sebou, vedle pevných pohorek a hltu vody, i přehrávač s téměř neopracovaným metalem. Po stránce dynamického rozmezí se album dotýká kladných hodnot a zní opravdu příjemně, přitom ruku v ruce s nutnou špínou za krkem a flusem pod nohou.

Blackmetalové kaskády pramenící ze severoamerických lesů jsou důvěrně známým zaškatulkováním naturálně se prezentující černoty. Některé snahy vyjdou vniveč, některé jsou trapné až běda, ale jsou tu projekty jako Skagos, ke kterým lze vzhlížet s uspokojením a klidem na duši. I přes jistou náklonost k "vlkům na trůnu", kterou bych si nebral tak moc k srdci, neboť to kazí výhled jinam. Anarchic je působivá nahrávka rozdělená do několika částí (záleží na tom, jaký formát máte k dispozici). Album pojímající chlad nenávisti, stejně jako šepot stromů vtělený do úst staré šamanky. Sžít se s ním, znamená být úplně jinde, ztracený a o samotě. A hlavně rád.