|
|
||||||||||
Na metalové encyklopedii má kapela Slzy mrtvého světa svůj profil a když si prohlížím tam uvedenou fotku a čtu tam uvedené tematické směřování (Post-apocaliptic, Destruction, Desolation, Cannibalism ... ano, včetně té pravopisné chyby), ve skrytu duše doufám, že je to celé bráno jako nadsázka, trochu specifický humor a že jinak jsou do docela normální chlapíci, co chodí do práce, na pivo a nadávají na politiku. Tahle kapela už u nás svůj prostor měla, v roce 2021 se svým prvním vydáním Na planetě Zemi – čtěte ZDE, a dnes tedy dostává prostor podruhé. Pro pořádek doplním, že jde o jeden z výhonků kopřivnické scény, a že jednotlivé členy můžete zastihnout jak v podobně obskurních spolcích typu Přítel Belial či Staroslovanská pitka, tak i v serióznějších kapelách jako Drutty nebo Panenské plameny (v osobě baskytaristy Lukáše Sedláčka).
Naproti tomu o teplické kapele Kostival nedohledáte skoro nic; kromě značně zanedbaného bandzone profilu, kterého od smrti dělí jedno mávnutí motýlích křídel, jsem nenašel ani psí štěk. Tady si dovolím první poznámku k recenzovanému CD splitu, ve kterém jsou na jednu stranu uvedeny texty všech osmi skladeb (ke cti obou kapel v češtině), ale na stranu druhou v něm nedohledáte vůbec nic dalšího. Sestava, jména, data, čísla ...prostě nic. Kromě loga „Studio Reverze“ nedohledáte ani informace o tom, kdo je zodpovědný za zvukovou podobu nahrávky, což by mě osobně dost zajímalo, protože zvuk je jedna velká legrace a strašně rád bych věděl, kdo disponuje tímhle smyslem pro humor.
Každá kapela má zvuk nastavený po svém, což by u splitu ani tak nevadilo a děje se to řekl bych běžně, ale v tomhle případě ono „po svém“ je skoro až „naopak“. Zatímco kopřivnické Slzy mají těžiště ve středech, výšky a spody téměř nehrají, tak teplický Kostival naopak duní jak dělostřelecká příprava. U první čtveřice skladeb neexistuje baskytara, neexistují hlubší bubny a kopák, a činely dělají jakési rozmazané ššš na pozadí. Všechno stojí na kytaře, na vokálu a vaší představě o bicích. V případě Kostivalu někdo zavěsil mikrofon přímo do kopáku (pokud to někdo vůbec nahrával), a ten, když spustí, přehluší naprosto všechno ostatní. Vytažení spodních frekvencí je obludné a nahrávku to naprosto zabíjí. Oba přístupy jsou za mě naprosto amatérské a řemeslně špatně, přitom ale nejsou špatně nějakým zajímavým způsobem, který by u podzemního black metalu mohl platit za výhodu. Z pozice posluchače si spíš umím poradit se zvukem Slz (i díky velmi slušné dynamice), zatímco dunící a dynamicky vyloženě slisovaný Kostival se poslouchá dost nekomfortně.
Z pohledu samotné hudby je obsah ryzí underground, který určité důstojné podoby dosahuje opět víc u kopřivnických. Jejich čtyři skladby, tvořící samostatný post-apokalyptický příběh v podzemí bloudícího a nakonec umírajícího člověka, mají minimálně nápad, logickou stavbu, schopnost pracovat s dějem, jeho vývojem a gradací. Prostředky jsou sice celkově primitivní a triviální (že by black metal?), ale při troše snahy se lze do nahrávky proposlouchat a nechat se vtáhnout. Skladby jsou poměrně dlouhé (limitně i přes sedm minut), ale jejich plocha je zaplněna intuitivním hudebním příběhem, který i díky nikoliv dominující, ale poměrně silné melodické lince dokáže posluchače zaujmout. Až na ty klávesy, kterých naštěstí není moc.
Kostival na to jde trochu jinak a jejich black metal je taková variace na Master’s Hammer a hlasový projev Františka Štorma. Ani jejich skladby se nebojí melodií, za mě překvapivě ani samplovaných chorálů (Nechuť) a obecně poměrně dost naaranžovaného zvuku (Zima). Triviálnost je ale ještě triviálnější, hudební a hráčské postupy vyloženě školácké a to, že jde narozdíl od Slz rozumět vokalistovi, vlastně ani nevím, jestli je výhoda. Všechny čtyři skladby jsou krátké, mají problém se překulit přes tři minuty, a tím i nerozpracované a spíš jen tak nahozené do prostoru. Začínající kapela se vším všudy, aspoň v to doufám.
P.S.: Hodnocení berte jako průměr 45 a 25 %.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání
Vydáno:Březen 2024
Žánr:UG black metal
// Slzy mrtvého světa
sestava neuvedena
1. Sám ve tmě
2. Zoufalství a beznaděj
3. Cesta chladu
4. Nezvratný konec
// Kostival
sestava neuvedena
1. Probuzení
2. Nechuť
3. Zima
4. Zpráva
Slzy Mrtvého Světa
Na planetě Zemi
Soup
Remedies
Cruadalach
Lead - Not Follow
Nocte Obducta
Totholz (ein Raunen aus dem Klammwald)
Raison d'être / Troum
XIBIPIIO. In and Out of Experience
Harakiri for the Sky
III: Trauma
Enslaved
Below The Lights
Wesenwille
III: The Great Light Above
Static-X
Project Regeneration Vol. 1
Cradle Of Filth
The Manticore And Other Horrors
Cruor Cultum
Bloody Days On The Altar
Domácí kapela Bratrstvo luny ohlašuje příchod pátého studiového alba vydáním prvního singlu Vodopády. Nové album se bude jmenovat Aquarius s podtitule...
2.5.2024Jak už jsme oznámili dříve, na MetalGate právě vychází další knižní titul, který se po řadě blackmetalových tentokrát věnuje death metalu a grindcoru....
2.5.2024Pathology zveřejnili klip ke skladbě Psychotronic Abominations z připravované řadovky Unholy Descent, která vyjde 17. května u Agonia Records.
2.5.2024October Tide natočili klip ke skladbě Unprecedented Aggression z loňské řadovky The Cancer Pledge (naše recenze)
1.5.2024Floridští rouhači vydali koncem dubna nové album nazvané Banished By Sin. Obsahuje dvanáct skladeb znějících jako ten správný chlív.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.