Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Spectral Wound - Songs Of Blood And Mire

Spectral WoundSongs Of Blood And Mire

Sorgh23.9.2024
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC, mobil
VERDIKT: Album pro krátkou potěchu, životnost jepice. Spectral Wound se s tím nemažou a předkládají jednoduchý a šlapavý black s lehce punkovou náladou.

V pošmourných blatech black metalu se pohybují různá stvoření. Některá jsou mírnější, jiná vzteklá a nepřátelská. Při toulkách francouzskou částí Kanady je možno narazit na chlíváky slyšící na jméno Spectral Wound a u nich bych na zacházení v jemných rukavičkách nespoléhal.Kapela vznikla v roce 2015 a tentýž rok vydala svoje debutní album Terra Nullius. Když jej srovnáte s aktuální deskou, tak pochopíte, že pokrok je v jejich případě sprosté slovo a nehodí se o něm vůbec přemýšlet. Zvuk, krákání, hudební smýšlení, to vše se liší jen malými rozdíly a kapela tak nastavila svůj obraz hned v začátcích.

 

Pro krátkodobou potěchu černé duše můžu s klidným svědomím doporučit jejich nové album, které o svých útrobách jasně napovídá svým přímočarým názvem. Z krve a marastu, ano, takový black metal tu máme a pokud si ho pustíte do baráku, budete moci sledovat jeho mizerné šlápoty na koberci. Songs Of Blood And Mire se s nějakým bontonem nezdržuje a hned dává na vědomí svoji ignoraci slušného chování. V jeho stopách jde špína, neučesaný zvuk a rachotící energie. I když se bavíme o black metalu, nemůžeme pominout silné vazby na rock´n´rollový rytmus a drajv, je možné cítit punkovou nesvázanost a nechuť se slušně obléci. Šlapavé tempo je schopné vyvolat horečku sobotní noci i u člověka bez černých úmyslů, který se dosud spokojil se sobotním kulturákem a s Kaťák revival na pódiu. Některé skladby jako třeba Aristocratic Suicidal Black Metal mají opravdu blíž k rocku jako takovému a s černotou jej pojí hlavně nakřáplý nezpěv.

 

Prim však hraje temnější stránka věci, špinavý a chrčivý dech blackmetalového undergroundu. Se zvukem kanálních proudů mizících v temném neznámu. Ani Spectral Wound neobjevili Ameriku a obvinit je z progresivních myšlenek by bylo nemístné rouhání. Jsou spokojeně usazeni pod kopyty mrtvého kozla a inspiraci čerpají z toho, co jde kolem. Mezi rytmicky jednoduché pasáže šoupnou studené, severské sólo s pofiderní melodií, ale najdou se i takové vyhrávky, za které by se nemusela stydět lecjaká vlasatá primadona s navoskovanými chlupy na hrudi. Jednou z mála jistot je to, že se vás Spectral Wound budou snažit utahat neskomírající rychlostí a divokým střídáním slok s refrény. Kolovrátku se zadírá dřevěné ložisko, ale nikdo nehledí, valí se dál.  


Sám obal desky napovídá, že tu nejde o velké umění a na to dávám razítko. Proto raději neodhaduji životnost a důležitost alba pro sbírku. Jeho kouzlo je spíš momentální, zaujme svou živelnou energií, která nicméně brzy vyšumí.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 13.12.24 8:07

Nejdřív jsem si myslel, že tak hrozné to snad nebude, ale po druhém poslechu toho mám dost. Roztrhaná, nefungující, nekonzistentní deska, která má sem tam světlé místo, ale jinak je to zmatek nad zmatek. Takže nakonec souhlasím, současní Massacre je čiré zoufalství.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky