|
|
||||||||||
Přečíst si sem tam něco poučného ze světa bývá občas osvěžující. Třeba kritiky nového alba Deftones. A nebo aspoň jejich části a útržky, v nichž lze dohledat přirovnání novinky Gore k desce Saturday Night Wrist, popis jejího zvuku jako experimentálního a atmosférického, jinde zase post-metalového a space rockového a ještě jinde ovlivněného new wave a post-punkem. A teď si vyberte.
Jestliže ale panuje neshoda co do vyznění alba a žánrová přestřelka jen těžko hledá vítěze, v hodnocení velké rozdíly nejsou a body míří vysoko. Deska Gore, kterou frontman Moreno popisuje trochu šalamounsky tak, že to není „happy record“, ale taky „not a completely angry record“, si vydobývá uznání a respekt, čehož kapela s gramofonkem Grammy v kapse dosáhla už dávno. Tedy hlavně na západ od našich hranic, u nás ... u nás máme svoje jistoty.
Gore je osmá studiovka Deftones, studiovka s překrásným obalem a první deska, jejíž základní edice vyšla v čistě papírovém provedení. To bychom mohli nazvat celkem už vžitým termínem vinyl replica - cosi jako zmenšený gatefold s vloženým, graficky efektním a dotaženým bookletem, čistě zpracovaným kompaktem a ambicemi oslovit i ty náročné.
Z hlediska obsahu se dočkají překvapení asi jen ti nejskalnější fanoušci a největší znalci jejich tvorby, protože pro ty ostatní bude deska Gore znít přibližně jako deska Deftones z poslední doby se vším, co k tomu patří. A i pro ty skalní to budou překvapení malá, spíše ukrytá v detailech, v pocitech z hudby a z toho, jak ta která skladba působí a jak je deska jako celek poskládaná. To hlavní, co lze z mnoha skladeb (Doomed User, Geometric Headdresss, Pittura Infamante a především titulní Gore) cítit celkem snadno, je zvláštní neklid a takový znepokojivý pocit, daný především častými změnami rytmu v Abeho bubnování. To není nijak složité, ale zajímavě rafinované a do atmosféry alba se hodí skvěle.
Ona atmosféra je pro tuto kapelu typická, snivá a rozvláčná (typicky v (L)MIRL), náhle proříznutá ostrou vokální linkou (kterých je tentokrát mnohem méně, Chino se často drží v civilních polohách a spíš si vypomáhá studiovými dohrávkami dalších stop) nebo nekompromisním Carpentrovým riffem. Právě jeho kytaru a fantasii ve volbě efektů je radost poslouchat - pohybují se v široké škále od lehkých ploch po hlubokou šponu podladěného riffování (Doomed User, Gore) a beze sporu patří k ochranné známce Deftones. Naopak trochu práce dá dohledat stopy Franka Delgada, který se v minulosti prosazoval mnohem víc a současně tvoří spíš pro celek, lehce pod ním ukryt a na první poslech nenápadně. Větší prostor dostává při přechodech jednotlivých skladeb, ale zásadnějšího experimentu se nedočkáte. A to je docela škoda.
Jinak je album poskládané víceméně s přehledem a dvojice skladeb Hearts/Wires a Phantom Bride (první z nich s překrásným úvodem) přináší ve správný čas tu správnou míru oddechu po předchozím vypětí a doplňuje kyslík pro události další. Co naopak zamrzí, je slyšitelně současný zvuk, který mnoho prostoru pro nádech neposkytuje, jakkoliv jeho říz a metalová ostrost k projevu Deftones sedí výborně. Dynamicky šetrnější master se tentokrát neobjevil ani v edici HD Tracks, která minule zachraňovala desku Koi No Yokan.
S výjimkou zvuku ale negativa nenacházím a dost možná ani nehledám. Přiznávám, že Deftones jsou pro mě ikonou, že mi nečiní problém stárnout společně s nimi a že každá jejich nová deska je pro mě takovou malou výzvou. Drobné proměny výrazu mě udržují ve střehu, nikdy to není zcela jednoduchá seznamka ve stylu „dva poslechy a jsem doma“ a nikdy nemám dojem, že mám úplně vyhráno. A nějak takhle mi to vyhovuje.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Reprise Records
Vydáno:Duben 2016
Žánr:alternative metal
Abe Cunningham − bicí
Stephen Carpenter − kytara
Frank Delgado − samply, klávesy
Chino Moreno − zpěv, kytara
ergio Vega − baskytara
host:
Jerry Cantrell − kytarové sólo (10)
1. Prayers/Triangles
2. Acid Hologram
3. Doomed User
4. Geometric Headdress
5. Hearts and Wires
6. Pittura Infamante
7. Xenon
8. (L)MIRL
9. Gore
10. Phantom Bride
11. Rubicon
Deftones
Diamond Eyes
Deftones
Koi No Yokan
Deftones
Adrenaline
Big|Brave
nature morte
Neter
Inferus
Depeche Mode
Music for the Masses
Venera
Tak blízko od sebe
Sabled Sun
2149
Cult of Luna
The Raging River (EP)
In Vain
The Latter Rain
Hadí Mord
Smuteční slavnost
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.