Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sphere - Inferno

SphereInferno

Jirka D.8.1.2026
Zdroj: CD v jewel case s papírovým přebalem (# DP065CD) // promo od vydavatele
Posloucháno na: SONY XA5ES / SONY TA-F730ES / TANNOY Prestige Turnberry GR
VERDIKT: Sphere podruhé na Echoes a podruhé mají naše doporučení. Deska Inferno je žánrová jistota bez přešlapů.

Pozorný čtenář nebo prostě ten, kdo má dobrou paměť, si jistě vzpomene na tři a půl roku starou recenzi předchozí desky Blood Era, čímž tedy chci říct především to, že o polské kapele Sphere už jsme u nás jednou psali. Celkem podrobně jsme tam probrali jejich historii, proměny v sestavě, a tak pokud cítíte potřebu vstřebat informace tohoto typu, TADY máte odkaz na zmíněný text. Sluší se doplnit, že v mezičase dvou posledních nahrávek proběhla ještě další výměna, a to na postu kytaristy, čímž se seznam bývalých spoluhráčů opět o něco prodloužil. Je vůbec s podivem, kolik lidí za ty roky prošlo sestavou Sphere a jaký je vlastně důvod toho, že spolu dlouhodobě nedokáže vydržet stabilní formace. Nechme to spát.

 

Sphere band

 

Aktuální deska Inferno je rest z minulého roku, na Deformeathing Production vyšla už v květnu a někdy od podzimu ji tlačím před sebou a sám sebe přesvědčuju, že už už se jí musím pověnovat. Přitom není vůbec špatná a po pravdě bych to po zkušenosti s tou předchozí ani neočekával – navzdory proměnám v sestavě si Sphere udržují poměrně vysoký deathmetalový standard, byť rozhodně nepatří k těm, kteří by svůj žánr někam posouvali, inovovali jej nebo se snažili pohlédnout na zavedené postupy novou, svěží optikou. Jsou to řemeslníci spíše staré školy, technicky i kompozičně zruční, kteří ví, jak vyskládat smysluplnou skladbu, kdy vystřelit šikovné sólo (těch mám pocit, že docela přibylo, podle všeho díky hostujícím muzikantům) a kdy zahustit rytmus bicích tak, aby se vám zrychlil tep na dvojnásobek. Už minule jsem psal, že dost dominantní je Jackův hlas, což platí i tentokrát beze změny.

 

Všechno tohle zní vlastně docela dobře a mohlo by to být dobré, když bych během poslechu sám sebe často nepřistihl, že mi pozornost poletuje někde mimo. Proč? Protože Inferno je sice řemeslně dobře zvládnuté album, ale rovněž album dost neinvenční, celkem unifikované, sice kvalitativně vyrovnané, ale taky dost jednotvárné. Sem tam rozeseté vsuvky nejspíš související s řešenou biblickou problematikou (mrkněte na názvy skladeb) jsou svým způsobem vítaným zpestřením, ale celkový jednolitý dojem pozvedávají jen velmi skrovně. Ten je vytvářen především na můj vkus dlouhými skladbami (4 – 6 minut), které mají jakousi ambici malého epického rozmachu, s nímž si ale neví tak úplně rady. Narazil jsem na komentář typu This is a monster of an album, což jaksi znamená, že tímhle směrem se nahrávka ubírá a že v této rovině pro někoho srozumitelně funguje Jen moje představa je asi ještě trochu jinde, je mi líto.

 

 

V důsledku je pro mě celých téměř padesát minut dost dlouhá doba. K udržení pozornosti, udržení nadšení nebo minimálně zaujetí. Nepomáhá tomu ani hodně sterilní a plochý zvuk, který osobně nijak nevyhledávám. Určitě tím nechci říct, že by se jednalo o slabou desku – už výše jsem psal něco o tom, že řemeslně je naprosto v pořádku a na tom neměním vůbec nic. Nejde ani o prázdnou bezmyšlenkovitou konstrukci, jaké můžeme často slýchat z Pražského hradu – Inferno jako deathmetalové album obstojí celkem slušně. Jen si úplně nemyslím, že zaujme něčím osobitým a že pokud nejste vyloženě true fanoušek Spehere, že vás to k němu v pozdější době bude táhnout stále méně. Jestli vůbec. Pro tuto chvíli ale neváhejte, zkuste a poslechněte, zklamaní určitě nebudete. Poctivá metalová deska to totiž zcela jednoznačně je.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky