|
|
||||||||||
Finská čtveřice povznáší špínu post-hardcoru na úroveň kvality, která snese srovnání se světovými standardy. Hudba není sport a neměla by být zaměřena na výkon, ale stupnice hodnocení složená z poměru intenzity a množství hudebních myšlenek ukazuje vysoká čísla se stále stoupající tendencí. V tomto ohledu mají Stolen Kidneys silný mandát a podpořeni dobrým zvukem, co podtrhuje kompozici, je Ruin jasnou volbou.
Úvodní riff jedničky Lone vrže jako Korn na začátku své hvězdné kariéry, vrže tedy dobře. Přítomnost ducha z Bakersfieldu zaznamenáte i v dalších částech desky a byť bych si asi nevsadil, že jde o přímou inspiraci, těší mě to. Tato sbírka skladeb je víceméně monotematicky zaměřená na tvrdost, která dominuje, přesto se najde dostatek příležitostí povolit zaťaté pěsti a v klidu vydechnout. Intro jinak intenzivní trojky Trail The Bliss sází na atmosféru a i když skladba zvolní do mezihry, zachová si ostrou hranu. Kytary mají přísný až hrozivý zvuk s dominancí ve vyšších středech a slušnou porcí těla v nižších středech. Vokál je srozumitelný, byť možná o decibel dva moc zapuštěný do hudby. V závěru skladby se nečekaně rozsvítí větší porcí reverbu.
Při energické čtyřce Broken Silence jsem zavzpomínal na starou dobrou Sepulturu. Blýskla se tu nejen kapela, září i mistr zvukař Tom Brooke (Khuda, NYOS) ze studia Tonehaven. Těžký nápor kytar a virblu v intenzivnějších momentech občas vypínají kopák, ale jen co se vrátí, hned si spokojeně pomlaskává. Indiánské jméno pětky Last Embrace by nejspíš znělo Burácející Hrom, kvůli mimořádné tíze kytar. V částech, kde tu bicí plní vedlejší roli pod frenetickou kytarou, se dopouštějí možná až příliš velké setrvačnosti a chybí jim zahrát o pár not na víc.
Závěr alba je ve znamení epické pecky na rozloučenou, Breathe The Moment hladí i drtí zároveň. Pomalé pasáže staví na minimalismu melodické kytarové linky, bubnech a hlasu. Sešlápnutím zkreslení vtrhne do oázy klidu atomový výbuch a chaotické hemžení disharmonických tónů, co zaplaví nadšením každého milovníka dobře zahraného hácéčka. Stolen Kidneys mají jak vizi, tak nadání zhmotnit své hudební puzení do formy, kterou je radost opakovaně poslouchat. Songwritingem hudba příliš nepřekvapuje, šikovně kombinuje žánrové desatero s různorodostí a krásně zapadá do playlistů easy-to-listen a all-day-every-day.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Self-released
Vydáno:Červenec 2017
Žánr:Post-hardcore
Antti Henttonen - bicí
Christopher Livingstone - zpěv
Jari Montonen - kytara
Heikki Raudaskoski - baskytara, doprovodný zpěv
1. Lone
2. Ruin
3. Trail The Bliss
4. Broken Silence
5. Last Embrace
6. Like Predators
7. Breathe The Moment
Venom
From the Very Depths
Gravety
Into The Grave
Cult of Lilith
Arkanum (EP)
Ulver
Childhood's End
Wyrm
Purge
Soul Dissolution
Winter Contemplations (EP)
Coal Chamber
Coal Chamber
Lucie
Evolucie
Tithe
Inverse Rapture
Cormorant
Metazoa
Blue Hummingbird On The Left
Atl Tlachinolli
Deathmetalová mašina Demonical zveřejnila video a dvouskladbový singl se skladbou Välkommen Undergång (Live), který se objevil na všech streamovacích ...
4.2.2025Sedmý ročník Front Line Festu proběhne 28. března v pražské Modré Vopici a o den později v Brně, v klubu Melodka. Na obou akcích se můžete těšit na po...
1.2.2025Pestilence představují nového kytaristu. Stal se jím Max Blok (Alkaloid, Dark Fortress), který nahradil Rutgera van Noordenburga. Pestilence v současn...
1.2.2025Polský sólo black-metalový projekt Pusta Noc debutuje s koncepčním albem Speculo Magicas (2025), které zhudebňuje legendu šlechtice Twardowského, co z...
1.2.2025Řecká psychedelicky-rocková kapela Naxatras vydá v únoru na Evening Stars Records své nové album pojmenované lakonicky V a při té příležitosti zveřejn...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.