Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Static-X - Cult Of  Static

Static-XCult Of Static

Bhut5.6.2012
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Dílo, které jsem do dnešních nepřekousl a již vím, že se k němu opět na delší dobu nebudu vracet. Název alba je z mého pohledu lživý a podvodný. Tohle rozhodně není nejlepší dílo Static-X a už vůbec ne kult.

Matadoři svého industriálně elektronického nu-metálku Static-X se do dnešních dnů nemají ke slovu. Věnujme jim proto malou vzpomínku, na jejich dosud poslední počin Cult Of Static z roku 2009.

Z tohoto alba jsem se dodnes nevzpamatoval a absolutně mu nepřišel na chuť. Název desky měl nejspíš deklarovat nějaké veledílo, či zlom. Nicméně žádný převrat a zázrak se nekonal, ba naopak. Deska mi do diskografie kapely vůbec nezapadá. Postrádá feeling a i když je to furt ta samá tvář této skupiny, působí zkrátka jinak - odlišně. Celé to jaksi usíná a ten tam je onen energetický oheň, při kterém posluchačovi vstávají vlasy, stejně jako frontmanovi. 

 

Podle názvu desky lze soudit, že se bude jednat o živák, bestofku nebo nějakou průlomovou fošnu. Vše je bohužel zcela jinak. Je to klasická řadovka, která není tak strhující, jak sliboval její název. Celé album jede v jednolitém tempu industriálního pochodu. Každá skladba je sice něčím trochu odlišná od ostatních, ale celek zní jen jako jedna dlouhá písnička a po chvíli posluchače začne album značně nudit. Nachází se zde skutečně pramálo pasáží, které trochu rozvíří pozornost. Snad bych vyzdvihl skladby Terminal a Stingwray, tyto dvě jsou o něco více melodické a i dobře poslouchatelné. Další dobrou věcí je desátá Skinned, která zní trochu jinak než zbytek desky. Posledním trackem Grind 2 Halt vše definitivně usíná. Tato závěrečná skladba je daleko pomalejší a víc melodičtější. Bohužel celá deska má utahaný, nudný a stejnosměrný charakter. Velice málo okamžiků vzbudí trochu lepší pocit z poslechu. 

Marně tápám a projíždím skladby, abych zachytil alespoň nějaký ten silnější moment. Ne, jsem obelhán jménem počinu. Nevím, co stálo za zrodem této nahrávky, ale pokud se kapela rozhodne mít megalomanský název svého díla, měla by do toho dát vše. Zde Static-X střílí slepými náboji a i kdyby dostali do rukou kuličkovky, nejspíš by stejně minuli síl. Opravdu mrzuté zklamání. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.12.16 10:51

Dobře napsaná recenze, sice si myslim, že není zcela objektivní, ale tohle hodnocení si Michael Kocáb zaslouží, protože mi naštval. Měl jsem z alba přesně stejné pocity (ze začátku), ale protože mam Michaela rád, tak jsem to album cca týden intenzivně poslouchal a změnil jsem názor. Hudebně si myslim, že je to nabouchaná progresivní hudba, ale texty jsou strašný a většina vokálů mě irituje. Dále nechápu (přesně jak píše recenzent) opravdu některé zbytečné ingredience alba jako např. 3 minuty! trvající úvod jinak pak výborný skladby chaos. Atd. Myslim, že geniální skladatel se projevuje nejen tím, co na album dá, ale taky tím, co tam nedá. Takhle mi to připadá jako bych poslouchal Beethovenovu Devátou k reklamě na hajzlpapír, nebo jako kdyby někdo na Výkřik od Muncha přimaloval košík velikonočních vajec a králíčka. Ale co s tim? Michael by potřeboval producenta, kterej by ho korigoval, protože tohle už je chronickej problém a spíše se zhoršuje (Zakyslík..., Pražský Výběr 2..., Abstrakt). Deska Aftershocks byla natočena za pár týdnů a protože jsou tam anglický texty a byl jasně danej styl, tak se velmi povedla. Hudební svoboda neznamená, že se dá splácat dohromady spoustu kravin s výbornou hudbou a divit se, že to pak není kladně přijatý....

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky