|
|
||||||||||

Je to již 25 let, co Steve Von Till vytvořil debutové album svého sólového projektu, který nese jeho jméno. Pro lidi, kteří ho znali jako člena post-HC/metalové bestie Neurosis, to byl trochu šok. Přiznám se, že pro mě taky, ale jeho „deep folk“ jsem si poměrně rychle oblíbil a postupem let jsem dokonce začal tuto jeho hudebně-poetickou formu upřednostňovat před jeho domovskou kapelou.
Alone in a World of Wounds jakožto nové album navazuje tam, kde předchozí No Wilderness Deep Enough skončilo, a zahajuje novou éru tvorby tohoto zádumčivého barda. Na prvních čtyřech albech byly hlavními složkami hudby kytara a jeho hlas. Zpěv zůstal, ale „kytarové časy“ jsou (zřejmě) pryč. Možná i vlivem jeho ambientního projektu Harvestman se ze Steva- písničkáře stal Steve- skladatel, kterému už k vyjádření hudebních nápadů nestačí jen kytara. Ke zhmotnění svých hypnotických elegií využívá kromě různých studiových mašinek a syntezátorů také malý orchestr. Kromě Steva se na nahrávání nového alba podílelo dalších 8 hudebníků. Steve však neodložil svou kytaru někam za skříň, kde na ni sedá prach. Na aktuálním opusu je přítomna ve své elektrické i akustické podobě. Nehraje sice zdaleka tak důležitou roli jako v minulosti, ale má zde své nezastupitelné místo. Dominantními nástroji na tomto albu jsou klavír, který obsluhuje sám Steve, a violoncello Brenta Arnolda. Z méně tradičních nástrojů bych zmínil především francouzský (lesní) roh, jeden z nejsmutnějších a zároveň nejmajestátnějších nástrojů. Přestože se objevuje pouze ve dvou skladbách, zanechává silný dojem, který ve vás zůstane ještě dlouho.

Navzdory nástrojové pestrosti je to stále ten starý dobrý Steve. Hluboké, táhlé, zádumčivé melodie, strohý minimalismus a katarzní temnota plující po ambientních plochách. Nedávno jsem se setkal s uštěpačným komentářem, že Steve Von Till je „ten týpek, co už dvacet let hraje pořád stejnou písničku“. Svým způsobem je to pravda. Steve je konzistentní a autentický, protože jeho osobnost je vyzrálá a pevná jako skála. Výstřední a rebelské období hledání sebe sama už má dávno za sebou. Našel už sám sebe a je zakořeněný stejně hluboko jako staletý dub. Na druhou stranu bychom mu křivdili, kdybychom řekli, že se do omrzení opakuje a požírá sám sebe. Nejen jeho poslední dvě alba jsou důkazem, že chuť k hudebnímu experimentování a objevování nových zvukových prostorů je mu stále vlastní. To vše se děje na úzce ohraničené ploše minimalismu, a proto jeho hudba vyžaduje maximální soustředění a bdělou pozornost. Je to hudební meditace, transcendentální zvukový rituál, který zpomaluje dech i tep a mysl levituje v bezčasí.
Steve Von Till je stále věrný svým folk/blues/country kořenům, i když už nejsou tak slyšitelné jako na jeho prvních albech. Alone in a World of Wounds není jen abstraktní symfonie, která se vznáší kdesi v nebeských výšinách, daleko od smyslového světa. Steve stále skládá písně, které zavánějí autentickou člověčinou a živočišnou mystikou přírody. Jeho hluboký, nedokonalý vokál dodává písním okouzlující zemitost. Steve si je vědom hranic svého hlasu a dokáže s ním pracovat velmi promyšleně, a přitom se nebojí prozkoumávat nové cesty, aniž by přepínal své síly. Příkladem toho je zdánlivě nevinné, ale odzbrojující emotivní „hmkání“ použité jako refrén ve skladbě Horizons Undone. Skladba The Dawning of the Day (Insomnia) zase poukazuje na to, že Steve je nejen hudebník, ale také básník, a tak v ní místo zpěvu slyšíme „jen“ jeho magický hlas recitující vlastní verše za působivého doprovodu klavíru a violoncella.
Samotný název alba byl inspirován citátem lesníka a environmentálního filozofa Aldo Leopolda z almanachu A Sand County Almanac: „...jedním z trestů za environmentální výchovu je, že člověk žije sám ve světě ran.“ Steve na tomto albu pokračuje v hledání hlubšího spojení mezi člověkem a matkou přírodou. Právě zde vyvěrá pramen spirituality a katarzního smutku, který se ladně vine jako had celým albem. V tomto kontextu se album Alone in a World of Wounds stává jakýmsi šamanským léčebným rituálem - psychedelickým zážitkem, který má zacelit rány na duši člověka i Matky Země.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Neurot Recordings
Vydáno:Květen 2025
Žánr:ambient / folk / neoklasika
Steve Von Till - zpěv, piano, syntetizátor, akustická a elektrická kytara
hosté:
Brent Arnold - violoncello (1, 2, 3, 4, 5, 6, 8)
Randall Dunn - syntetizátor (1, 2, 3, 5, 7)
Eric Davis - francouzský roh (1, 4)
Scott Evans - syntetizátor (2)
Luke Bergman - baskytara (3, 4), pedálová steel kytara (5)
Ben Greenberg - bicí (4)
Ben Chisholm – terénní nahrávky, procesing a elektronika (5)
Dave French - klávesy (7)
1. The Corpse Road
2. Watch Them Fade
3. Horizons Undone
4. Distance
5. Calling Down the Darkness
6. The Dawning of the Day (Insomnia)
7. Old Bent Pine
8. River of No Return

Steve Von Till
If I Should Fall To The Field

Steve Von Till

Six Degrees Of Separation
Simple

Óreiða
Nóttin

Coal Chamber
Rivals

Marasme
De Llums I Ombres

Secrets of the Moon
Seven Bells

Maserati
Enter The Mirror

dISHARMONY
Cloned II

Sepultura
Quadra

Kruh / Marnost / Doppelgänger Of Death / Lichens / Smuteční Slavnost / Pustina / SGRA
Jdi a dívej se

Palus Somni
Monarch of Dark Matter
Brněnská cyber-punková kapela Plague Called Humanity po dlouhých šesti letech přichází s novou muzikou, a to singlem Obey. V podobě videoklipu můžete ...
28.11.2025Domácí elektro-metalová kapela Mean Messiah zveřejnila nový singl Death Is On My Side, ke kterému pod režijním vedením Pavla Monroe Kohouta vznikl i v...
27.11.2025Americké death metalové trio Malefic Throne streamuje svůj debut The Conquering Darkness, který vychází 28. listopadu u Agonia Records. Poslechnout si...
25.11.2025Legendární Pestilence přivítali nového basáka. Stal jsem jim Dario Rudić (Inceptor, Firmament), který nahradil Roela Källera.
24.11.2025Kopřivnická atmo-sludge/post-metalová kapela Archetyp v těchto dnech vydává svou novou desku Bardo, na které najdete šestici koncepčně propojených skl...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.