Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Storm{O}  - Ere

Storm{O} Ere

Jirka D.2.2.2018
Zdroj: mp3 // promo od agentury CZ! Promotions
Posloucháno na: PC // Beyerdynamic DT 770 Pro 250 ohm
VERDIKT: Nekompromisní vlna chaotického hardcoru, nasazení a uvěřitelnosti na ploše akorátní půlhodinky. Italští Storm{O} na svém druhém LP trefují do černého.

Tahle italská kapela se na scéně pohybuje už pěknou řádku let (slovy třináct), ale až do dnešního dne měla za sebou pouze jednu dlouhohrající desku z roku 2014. K tomu jedno EP, jeden sedmipalec a pak účast na tributu Nerorgasmo. Není toho mnoho, ale kdo z vás znáte Storm{O}, víte, že mnohem rychleji hrají, než vydávají nový materiál. A nemusí to být nutně špatně.

 

Strom(o)

 

Asi by stálo v úvodu téhle krátké recenze přiblížit žánr, který tahle čtveřice vyznává, protože ať už se to někomu líbí či ne, jde o poměrně čistou žánrovou kapelu a příznivci takových Converge (kterým mimochodem předskakovali) by si mohli přijít na své. Základy jsou jasně položené v rychlém hardcoru, rytmicky rozsekaném na nudle, bez melodické složky, s překotně až chaoticky zahranými bicími, mnoha breaky a freneticky odeřvaným vokálem. Pokud vás polovina přestala číst, je to vaše škoda.

 

Deska Ere je rychlá. Celkem třináct skladeb se vměstnalo do 29 minut a vydělit si to můžete každý sám. Deska Ere je taky celkem splývající a bude to chtít 29 minut krát hodně poslechů, aby jeden začal prohlížet skrz nepřístupnou a nepřehlednou clonu bubenicko-vokálně-kytarového hluku. Deska Ere je jedním slovem chaos, zdánlivě nikým neřízený a nekoordinovaný, nenabízející žádná záchytná místa, ale pouze dvě východiska - utéct, nebo se přidat a propotit všechno na sobě. Nebudu si lhát sám sobě do kapsy a klidě si přiznám, že Storm{O} budou mnohem silnější na pódiu a ... a možná to ví, a proto tuhle desku nahráli živě. A taky budou silnější pro toho, kdo umí italsky, protože vokál hraje jednu z hlavních rolí. Překvapivě, haha.

 

Kromě nepolevujícího tempa a všudypřítomného chaosu s nějakým dobře maskovaným vnitřním řádem Storm{O} překvapují jen několika málo dalšími drobnosti. Pro někoho možná hodně hrubou baskytarou, která v některých skladbách vystupuje hodně do popředí. Pro dalšího pak několika málo místy, kdy už tak šílené tempo na pár vteřin ještě pozvednou a vydají ze sebe maximum, které už nikdo nečekal. Jedno takové v podobě celého songu je samozřejmě Stasi, největší ultra-chaos na albu, hardcorový extrém a totálně nepřehledná směsice.

 

 

Jinak dobrý, Ere je prostě deska na pohodu, s pěkným obalem a pro chvíle vypínání hlavy, které na člověka občas padnou, ať chce nebo nechce. Kdo ji nevypne, dostane do ní ránu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky