|
|
||||||||||

Na téhle desce mě upřímně zaujal obal a pak taky PR řeči o garage / psychedelic / stoner rocku s ženským vokálem, a přirovnání k Royal Blood, Blues Pills či Led Zeppelin. K tomu zmínka
o spirit of 70th, analogové synťáky, hammondky a vůbec ten příjemně hřejivý retro pocit, kterým nás sem tam někdo pohladí ... když se mu to hodí. V té chvíli se mi zdálo, že všechny trumfy držím v ruce a o tom, že hodně z toho bude jinak, jsem až do prvního poslechu neměl vůbec tušení.

Ale popořádku. Sun Q je kapela z Moskvy, která funguje krátce a tomu odpovídá i dosavadní vydaná muzika - jedno EP, pár singlů a nyní tedy první dlouhohrající deska. Zhruba v ten moment kapela nejspíš pojala úmysl dát o sobě vědět a není na tom nic divného, takže nejen že nám do redakce došlo k recenzi cédéčko, ale došly nám i dvě stránky informací o tom, co uslyšíme. Zmiňuju se o tom hlavně proto, že nějak takhle by se o sobě psát nemělo. Z celého toho textu je totiž až příliš zřejmé, že kapela se chce někam stylizovat, svou hudbu přesně napasovat na známé vzorce a ty pak vnutit případnému posluchači. You can find there heavy blues rock, rocking stoner, space passages, psychedelic guitar solos, art-rock and lo-fi. Ano, je to skutečně zmatek nad zmatek.
Přitom hned během první skladby Petals and Thorns jsem ze slíbených sedmdesátek nenašel nic a jediné, co mě pro srovnání napadlo, byla domácí výtečná a bohužel už nefungující kapela Nierika. Tedy takový ten nezávislý rock, bez popových ambicí, s nádechem low-budged produkce a pro mě i s takovým tím nábojem, který mám moc rád. A tím se dostávám k tomu, že všechny (nebo skoro všechny) ty řeči kolem Sun Q jsou podvod, ale že základ je více méně zdravý a svým způsobem sympatický.
S hodnocením vlastního alba to už tak snadné nebude. Na jednu stranu kapele nelze upřít snahu hrát a skládat nikoliv lacině. Když už nic jiného, tak minimálně hostující nástroje (ano, ty zmiňované synťáky, hammondy,...) dávají nahrávce celkem příjemný rozměr, jakkoliv se slibovaným duchem seventies to nemá společného nic. Z tohoto pohledu se skoro nejzajímavější zdá být šestá skladba Jimmy The Pirate s fuzz efektem na kytaře (asi proto ten stoner) a případně pátá Space, která díky klávesám v úvodní části skutečně jakýsi závan space rocku obsahuje. Na stranu druhou se většina hracího času desky nese v takovém poklidném až unaveném tempu a chtě nechtě musím napsat, že nahrávka funguje dost ospale. Především pak tam, kde se kapela pokouší experimentovat víc, než by bylo zdrávo (Dancing Souls jako příklad).
K tomuhle pocitu podle mě velkou měrou přispívá i samotná vokalistka Elena, na níž kapela evidentně hodně staví (nejen hudebně). Její snaha o decentně expresivní, ale zato hodně umělecký projev sklouzává k lehké hysterii a po pravdě to bude právě zpěv, proč se k tomuto albu po dopsání recenze nebudu vracet.
Celkově mě ani tolik nevadí, že kapela tvrdí něco, co není pravda, a že pak hraje něco úplně jiného. Problém mám spíš s tím, že deska mě nedokáže naplno zaujmout jako posluchače bez ohledu na hudební obsah. Psal jsem cosi o ospalosti a přesně tam vidím největší zádrhel - albu chybí energie, schopnost si posluchače omotat kolem prstu a tak trochu bezradně přešlapuje na místě.

Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání / bandcamp
Vydáno:Červen 2017
Žánr:alternative rock
Elena Tiron - zpěv
Ivan Shalimov - kytara
Denis Baranov - baskytara
Pavel Potseluev - bicí
hosté:
Seva Timofeev - hammondky
Alexandr Andreev - klávesové nástroje
Andrey Tanzu - perkuse
Michael Levanov - saxofon
1. Petals And Thorns
2. After This
3. Dancing Souls
4. Secret Ways
5. Space
6. Jimmy The Pirate
7. Circus Is Coming
8. Plankton
9. Winter Lady

True Widow
Avvolgere

Iron Bastards
Fast & Dangerous

Katechon
Coronation

Namöl
Zhouba z rakevního dna

Darkthrone
Old Star

Hidden Orchestra
Dawn Chorus

Sodom
Genesis XIX

Tenhi
Airut:aamujen (reedice)

Anathema
Weather Systems

Odradek Room
Painted Mind

Necrocock
Hudba z psychiatrických pavilonů
Jako další headliner MetalGate Czech Death Festu 2027 se ke Kataklysm přidávají Asphyx. Sestava posiluje též o spirituální black metal Ruïm a Švédy De...
17.11.2026Norští Voidspire vystupují ze stínů s albem The Endless Lost - debutem, který nabízí hluboký, jeskynní death metal. Deska vychází 22. ledna skrze Ever...
17.11.2026Domácí emo / post-hardcore kapela venēra vydává 20. listopadu EPko Skočit se bojím. Nahrávku si boys smíchali sami, o mastering se postaral Alan Douch...
16.11.2026Rok se s rokem sešel a jubilejní pátý ročník tradičního festivalu Heathen Alliance, zaměřeného na melodičtější metalové žánry, se vrací na místo činu....
14.11.202612. ročník volyňského Enter The Eternal Fire Festu, který se koná ve dnech 23.–24. 7. 2027, má připravenou kompletní soupisku.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.