Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Píše se rok 2004 a na svět přichází prvotní regulérní album pohanské kapely Svardenvyrd. Debut je pojmenován jako Obyčej slunovratu. Ačkoliv se na první pohled může zdát materiál poněkud malý a krátký, tudíž nudný a nezáživný ovšem opak je pravdou. Důvodem tohoto zdání zajisté bude slabý počet písní, který tvoří číslice 4. I přes tento řekněme nedostatek a spíše škodu album obsahuje suma sumárum třicet tři minut. Pravda je to vcelku malá záležitost ovšem důležitý je především obsah. V případě jména Svardenvyrd můžeme hovořit o něčem ojedinělém a originálním. Hudba zůstává opravdu záživná a hned tak neomrzí. Posluchač má co dočínění s hutnou atmosférou, která ho úplně pohltí. Kapela hraje hudební odnož zvanou pagan black metal. A právě ona pohanská atmosféra z desky skutečně dýchá. Duch pohanských lesů stojí přímo vedle vás, když si pustíte tento počin. Jedinečnost a kouzlo hudby se nejvíce skrývá v použití akustické kytary a jejího specifického tónu nalazení. Samotné vyhrávky tohoto nástroje jsou pak neobyčejně uhrančivé a velmi líbivé. Kdo zná tuto desku a vůbec kapelu samotnou jistě ví, o čem mluvím. Oproti demu kapely Zmrzlé plameny nenávisti má toto album lepší zvuk, ve kterém pak lépe vyznívají ony akustické party. I celkově se pak album schůdněji a snáze poslouchá a vstřebává. 

Začátek první písně rovněž tak i celého alba vytvářejí již výše zmiňovaná hra akustické kytary a jejího magického vybrnkávání. Brzy se přidá i druhá kytara a vzápětí dokonce i flétna dodávající celé souhře nádherný nádech pohanských věků národa slovanského. Krásnou melodii pak rozběsní nástup metalu znějící ve středně rychlém typickém blackovém tempu. Parádní kytarové riffy se střídají jeden za druhým. Zanedlouho se přidá i zpěv. Skladba dále střídá kolik výborných melodií. Druhá píseň Letní žár je o něco pomalejší, za chvíli však zrychlí. V písni se objevuje mocný tympán, který dodává potřebné gradace. Dále se zde objevují parádní melodie. Jedna z nejlepších písní kapely vůbec. Kolem sedmé minuty se přidá akustická kytara, která později vystřídá metalové nástroje a dohraje celou skladbu do konce. Ve třetí písni se od samého začátku znovu objevují tóny akustické kytary. Těsně před čtvrtou minutou se song rozjede. V pomalém syrovém black metalu nese svůj pohanský prapor se slovanskými symboly. K samotnému konci se opět navrací hra akustické kytary. V poslední čtvrté písni Mrazivý polibek paní Zimy se od samého začátku objevuje smutná melodie, která však nemá příliš dlouhého trvání a útroby této skladby se rozjedou v klasickém středním tempu daného žánru. Konec skladby a zároveň celé desky tvoří stejná melodie hry akustické kytary jako jsme slyšeli na samém začátku tohoto díla.