Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The Clouds Will Clear - Recollection Of What Never Was

The Clouds Will ClearRecollection Of What Never Was

Jirka D.20.11.2018
Zdroj: CD v 4-panelovém digipaku (# TON045) // promo od agentury Creative Eclipse PR
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82 // PC / Beyerdynamic DT 770 PRO 250 ohm
VERDIKT: Docela obyčejný instrumentální post-rock, který pár kladných bodů získal až v úplném závěru. Možná že časem ještě poroste. Anebo vyklidí pole.

Psal se rok 2013, kdy vznikla kapela The Clouds Will Clear a psal se rok 2014, kdy stejná kapela vydala svou první nahrávku - stejnojmenné EP. Byly to časy, kdy kapelu a její tvorbu tvořili především Angelo a Tobi (kytary, synťáky, samply) a teprve až živé hraní v následujících letech doplnilo sestavu o basáka Andrease a bubeníka Gerolda. Tak dramaticky to zní. Anebo jen vypadá. A co je vlastně na pořadu dne? Instrumentální post-rock. Kombinace slov už tak omšelá, že jakýkoliv další posun významu tohoto spojení je prakticky nemožný. Nebo ne?

 

Nebo ne. The Clouds Will Clear, které si pro další psaní dovolím zkrátit na TCWC, reprezentují ty nejtradičnější tradice tohoto sub-žánru a pro vás to může znamenat prohru i výhru současně. Skoro si ani netroufám začít vyjmenovávat všechny ty ostatní a starší soubory, které trylkováním na kytary definovaly pravidla hry a další a další kapely, které všechno dovršily, podtrhly a sečetly s jasným výsledkem pro všechny ostatní - nic dalšího už vymyslet nelze. Stavte se na hlavu, trylkujte rychle nebo pomalu, promítejte na plátno za kapelu scenérie z přírody, z vesmíru, z konce světa nebo třeba jen rozmazané barvy prohnané přes LSD, všechno marně - všechno už tu totiž bylo a všechno už tu bylo hodně dobře.

 

The Clouds Will Clear band

 

Kam zařadit TCWC? Tak někam mezi všechno doprostřed. Napadnou vás Russian Circles, použitými samply vás napadnou třeba výteční Lost In Kiev, napadnou vás možná i This Will Destroy You, k nimž se i oficiálně odkazuje. Ve výsledku je to dost jedno, protože vás může napadnout dalších deset dvacet jmen a v podstatě neuděláte chybu. Specifický výraz lze dohledat těžko. TCWC ladí hodně do jemných odstínů, z příslovečné kombinace kytarové pohody a kytarové bouře převážně volí tu pohodu a spíš hrají na klidnou notu pro všechny snílky, co rádi sjíždí na kytarách malé kopce s ruční brzdou napůl vytaženou. Nic proti. Druhý poslech jsem volil v podvečer před spaním, v období celkového tělesného i intelektuálního úpadku a bylo mi s touhle deskou docela fajn.

 

Příčinu bych hledal hlavně v tom, že zvuk desky nestojí jen na kytarách, ale docela vkusně se v něm objevují samplované plochy / zvuky / hlasy a taky syntezátory nezůstávají pozadu a předou místy hodně zajímavou nit. Znovu se odkazuji k Lost In Kiev - zkuste takovou Attack Warning a zjistíte, že nejen rytmika a kytary dělají post-rock a že dostatečně silné jističe umožňují zapojit dostatečně zajímavou paletu nápadů. Časem možná i u nás.

 

 

Celkově bych to uzavřel asi tak, že hodnotit po prvním poslechu, byl by to ortel s malým ó, ale s přibývajícími poslechy v podvečerním klidu (mínus dvě děti, mínus jedna žena, plus trochu vína) nahrávka přesvědčuje když ne originalitou, tak aspoň lehkou naléhavostí, intimitou a takovým hřejivým, lidským teplem. Vlastně mě to nakonec docela překvapilo.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Petr59 / 29.6.25 13:32odpovědět

Fajn muzika ... a vše už vlastně tak nějak bylo napsáno. Díky za recenzi.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky