Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The Devil & The Universe - GOATopia

The Devil & The UniverseGOATopia

Ruadek17.10.2022
Zdroj: Flac
Posloucháno na: Xaomi Redmi T11 + Poweramp + Intenze Cliq
VERDIKT: Koňská dávka kozích zvrhlostí je zpět, s menší intenzitou, ale stále ve formě!

Utopia is dead. Long live Goatopia. Viva! GOATopia!

The feet and hooves will twitch, for sure!

 

Začal jsem několika výkřiky, které mi k produkci kozích hlav dokonale sednou. Po devíti letech existence jsou tu kozí hlavy stále s námi a nadále svádí k tanci a radovánkám v polích plných květin. I tentokrát to bude hustá jízda, na kterou musíte být připraveni předem. Těm, které tohle zaskočí, už nebude pomoci.

 

GOATopia stejně jako minulá Endgame 69 (recenzoval kolega Victimer) prostě pokračuje v zajetých kolejích, ale opět se změnami. Stále jde o výbornou nadsázku, která do perkusního EBM nasává všechny vlivy, co se jí zachce. Jen to je tentokrát méně přitažlivé, více disko a méně prosamplované úryvky a proslovy, které jejich tvorbu charakterizují. Tento release už má v této době následvníka v podobě EP Landscapes, kde se ještě více potvrzuje odklon od okultních vlivů – což je škoda, protože tahle zvrácenost mě na kapele bavila nejvíc. Postupně jsem si od kapely sehnal většinu věcí, na kterých kdy dělali a takové Walpern II EP - The Blocksberg Sessions (z roku 2015, to je slušnej úlet).

 

 

The Devil & The Universe ale stále nechybí hybné manévry, neustálé rytmy, které svou údernou jednoduchostí svádějí k tanci. Ideálně s rohama na hlavě, ještě lépe okolo lepé děvy, která padne za oběť. To, s jakým humorem tohle kapela předvádí v klipech, je výborné. Jsou úkazem, jaký se jen tak nevidí a dokazují fakt, že především chtějí svou muzikou lidi bavit.

 

Deska navazuje na všechno, co kozí hlavy dělaly v minulosti, přesto mi tu něco schází. Hutnější atmosféra, promyšlenější hrátky s kompozicemi (i při jejich zdánlivé jednoduchosti s tím vždy dělali divy), patrná snaha o vážnější ambientní / drone pasáže. U nich jsme si společně patrně nesedli až tak, jak tomu bývalo v minulosti, přestože i tak musím říci, že to není úplně špatné (závěrečná Psychogeography nebo nebo třetí věc Spleen Cockaigne).

 

GOATopia je ale stále v mezích nadprůměru, věrni svému stylu, který je poměrně unikátní a o to víc si jich cením. A nové EP jen dokazuje, že kapela je ve formě, protože tvoří jako divá.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

ivan / 16.4.22 13:56

Recenze dělá trochu dojem, nejspíš ne záměrně, jako by se jednalo o nějakou začínající kapelu, která na sobě musí ještě zapracovat. Přitom se jedná o jednu z prvních US kapel, která vychází z postupů Agalloch. Začínali v 1. dekádě 21. století, ve stejném období jako třeba Wolves in the Throne Room. V tomhle období bych taky osobně hledal jejich nejzdařilejší kusy. Zejména dřevní a improvizované demo Into the Archaic (2005), alba Hail Wind and Hewn Oak (2008) a ještě The Light That Dwells in Rotten Wood (2011). Tady podle mě zněli nejoriginálněji, řekl bych nejuvěřitelněji. Pestré a zapamatovatelné skladby plné nápadů, zdaleka ne jen kulisa, jak u tohoto žánru bývá. Další alba, včetně aktuálního, už pomalu upadají v šeď a průměrnost, nosný motiv aby člověk pohledal. V tom je recenze výstižná. Skoro bych až řekl, že to nejlepší období mají už za sebou.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky