|
|
||||||||||

Také patřím k těm proklatcům, co propadli hrůznému dílu obskurního mistra děsivé literatury H. P. Lovecrafta a spatřují ony strašlivé entity za každým rohem. Onehdy jeho dílo vyšlo souborně v pěti svazcích s ilustracemi Františka Štorma a strach z Prastarých a hlavně Yogg Sothothů znovu vzrostl na neúnosnou míru. Jejich děsivé výkřiky Tekeli-li v Horách šílenství zapůsobilo evidentně i na francouzské podivíny, kteří pak svoji hrůzu zhmotnili v podobě hudebního jazyka. Výsledek jejich práce produkují pod jménem jasným jako sníh v Antarktidě, kde se oni prastaří schovávají, a sice THE GREAT OLD ONES.
Oproti debutu „Al Azif“ (2012), kterému se rovněž dostalo uznání, je nová deska „Tekeli-li“ výrazně vyspělejší. Nevím, na kolik můžeme i nadále hovořit o hudebním obsahu jako o black metalu, ovšem zprofanovaná kategorie „post“ je tentokrát vcelku výstižná. Myslím, že k post rockovému světu má současná etapa TGOO hodně blízko, ale s tím, že pěvecká rovina zůstává extrémní. Nedočkáme se sice havraního skřehotu nebo něčeho podobného, jde spíše o hrdelní skřeky a řevy, co dáví pradávná tajemství. Ostatně, jste-li výhradními fanoušky černého stylu, vyhněte se TGOO velikým obloukem. Naopak máte-li rádi starší desky Wolves In The Throne Room, Odem Arcarum nebo Altar of Plagues, zbystřete svoje smysly, protože „Tekeli-li“ je určeno právě pro vás. Jen s tím rozdílem, že TGOO trochu postrádají šokující překvapení, které právě zmíněné kapely na svých deskách zatím přinášely.
„Tekeli-li“ je výborné album, skvěle vymyšlené a zahrané, ale mnohokrát se přistihnete, že předvídáte, co se stane. Že se sice uklidníte, když se stane to, co jste čekali, ale byl bych raději, kdyby kapela, která se pohybuje v takové kategorii, moje city a smysly spíše rozbouřila a třeba i naštvala. Nicméně pominu-li tuto výtku, nemám už žádnou, ostatně mnoho míst je jednoznačně dechberoucích. Možná ještě malinká poznámečka ke zvuku - kytary bych ocenil ostřejší a bicí mlaskavější.
„Je Ne Suis Pas Fou“ je velice krátkou skladbou, která však skvěle uvede mohutné kolo velehor do pohybu. Z ticha se linoucí zvuky v melancholickém duchu plném naděje krásně korespondují s názvem této tiché písně „Nejsem blázen“. „Antarctica“ z kraje zadrhává v kilech a následující obrovskou masívnost tutlá před smysly výzkumníků. Hnedle trojice kytar je využita co to dá a pak se můžete těšit vyrovnaného prolínání post rocku s temným metalem, blacku s jazzovým feelingem hravé rytmiky. Pánové si s námi hrají nebezpečnou hru na to, co vydržíme. Často se ocitneme v jejich zajetí, když ženou melodii do extáze, dech se nám krátí a najednou bác! Citlivá melodie nás ukonejší jako konec hry mučícího vraha. Kolem nás vane ostrý vítr a zádumčivé ticho.
„The Elder Things“ je trýznivě zlá. Měli byste se bát otočit a rychle utíkat pryč, jde o život. Při výstupu na horu smrti uslyší ten vnímavější jakoby kvákavý jekot TEKELI-LI!!! „The Ascend“ je famózní černá jízda s velice chytlavou melodií. „Behind The Mountains“ je pak monument jejich snažení. Bezmála osmnáct minut psychedelického pekla není ničím natahováno, uměle prodlužováno a stejně tak nenudí opakováním a držením se několika málo nápadů. Je to velice silná skladba, bohatá na neuchopitelné pocity. Atmosféra graduje v excelentním oparu a posluchač až s nevolí doputuje spolu s ní ke konci alba.
Není jednoduché ohodnotit podobný monument v několika větách a nechci ty, kteří dočetli až sem, odkazovat fádními slovy k poslechu samotnému. Což samozřejmě beze strachu učiňte, jste-li nakloněni jak Lovecraftovi, tak netradiční muzice plné ostrých loktů, dlouhých kompozic, hrůzy, ale i podmanivých melodií. Pro příště bych ocenil méně míst, kdy dopředu víte, co se bude dít. Na mysl se ale dere jízlivá poznámka, že takto hudba krásně koresponduje s literární předlohou. Při čtení Lovecraftovy prózy většinou také tušíte, kdy na vás vybafne nějaké to monstrum a kdo zemře. Přesto všechno tak nějak věřím, že by se mohli The Great Old Ones zapsat do hudební encyklopedie tučnějšími písmeny. Mají výborně našlápnuto.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Dagon / 20.4.16 17:20odpovědět
Dnes som si po dlhšej dobe opäť pustil tento skvost a musím uznať, že čas neubral nič na jeho zlovestne mrazivej kráse. Skôr napak.
Label:Les Acteurs de L'Ombre Productions
Vydáno:Duben 2014
Žánr:post black metal
Jeff Grimal - zpěvy, kytary
Xavier Godart - kytary
Léo Isnard - bicí
Sébastien Lalanne - basa
Benjamin Guerry - zpěvy, kytary
1. Je ne suis pas fou
2. Antarctica
3. The Elder Things
4. Awakening
5. The Ascend
6. Behind the Mountains

The Great Old Ones
Kadath

The Great Old Ones
EOD: A Tale of Dark Legacy

Labirinto
Gehenna

Debauchery
Kings Of Carnage

Nile
Vile Nilotic Rites

Debustrol
Rwanda

Treha Sektori / Sádon
Symphony Of Dying

Necrophobic
Womb Of Lilithu

Urkraft
Naturens Skrik

Karma to Burn
Karma to Burn (EP)

Winds
The Imaginary Direction Of Time
Soupiska koncertů, které během listopadu 2026 proběhnou pod hlavičkou Obscure Promotion, je připravena. Račte nahlédnout.
5.11.2026Sand Nudes - drone doomový projekt solitérů Further Down a Sweeps 04 - vydává v rámci kolektivu /I\ Anabasis třetí digitální nahrávku SN1.3.
4.11.2026Trojice Dragged Into Sunlight, Mizmor a This Gift Is a Curse bude páchat společné turné během května 2027 a to nemine 8. května ani ostravský klub Bar...
4.11.2026Nysrok Infernalien je maník, který byl v chodu během prvních čtyř alb Aborym, a který nyní spouští svůj vlastní industrial-blackový projekt Infernalie...
4.11.2026Tradiční metalové rouhání, Satan Klaus fest ve Volyni, se uskuteční v sobotu 26. prosince v prostoru kulturního domu Na Nové. Letos za účasti démonů I...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.